Oblasti, které jsem v malbě podceňovala, a mají obrovský význam

Zdravím vás, dnes si probereme oblasti, které jsem v malbě podceňovala, ale mají obrovský význam a vliv na konečný výsledek.

Chci podotknout, že to nejsou jediné oblasti, které mají velký vliv na konečný výsledek, ale ty mnou PODCEŇOVANÉ.

Které to jsou? Podceňovala jsem význam:

• komplementárních barev,
• teploty barev,
• různých způsobů použiti štětců
• kontrastu světla a stínu,
• kontrastu detailů.

1. Komplementární barvy

Na samém začátku jsem věděla, že existují barvy analogické a barvy komplementární, ale netušila jsem, jak s nimi pracovat. S analogickými ano (což jsou stručně řečeno podobné barvy, např. několik odstínů zelené), ale vůbec jsem netušila, co si počít s barvami komplementárními. Věděla jsem, že komplementární barvy se navzájem zvýrazňují, ale tím to pro mě končilo. Přitom komplementární barvy hrají svou roli při míchání barev analogických a pro míchání vhodných barev pro stinné oblasti. V důsledku to má vliv na vzdušnou, tedy atmosférickou perspektivu a tedy na znázornění vzdálenosti v obraze („Tahák vzdušná perspektiva“ najdete ZDE). Pokud bych na samém začátku jen tušila, jaký vliv má znalost a využívání komplementárních barev na reálnost obrazu, určitě bych se na tyto informace zaměřila dříve a neodkládala to.

2. „Teplota“ barev

„Teplota“ barev bylo něco, co jsem na začátku absolutně vůbec neřešila, nenapadlo mě totiž, že bych měla. Netušila jsem, že existují teplé, neutrální a studené barvy. A už vůbec mě nenapadlo, že jejich správným používáním můžu dosahovat potřebných výsledků. Správné používání „teploty barev“ v obraze má opět vliv na vzdušnou (atmosférickou) perspektivu, respektive na její zachycení v obraze.

Já jsem se vlastně celkově teorii barev (což zahrnuje, kromě jiného, jak komplementární barvy, tak „teplotu“ barev) vyhýbala jak čert kříži. Myslela jsem si, že je příliš složitá, zdržující a zkrátka jsem to neustále odkládala. Jenže to neslo spoustu problémů. Nebyla jsem spokojená s reálností mých obrazů, s nepřirozenými odstíny barev a se špatně zachycenou vzdušnou perspektivou, která staví právě také na správném využívání barev. Na samém začátku jsem totiž nechápala její význam.

3. Různé způsoby použití štětců

Už jsem vám říkala, že svůj první obraz malovaný akrylovými barvami, jsem malovala pouze jedním typem štětce – plochým s přírodními štětinami, jen jsem střídala velikosti. To by až tolik nevadilo, kdybych s ním uměla dokonale manipulovat. Kdybych tušila, že potřebuji pracovat různě s tlakem na štětec, s množstvím nabírané barvy, způsobem natočení štětce při malbě a různými tahy, zvládla bych malovat jedním štětcem mnohem lépe. Kdybych opět tušila, jak velkou roli to hraje, nepodcenila bych to. Na samém začátku mě opět ani nenapadlo, že je potřeba během malby něco takového řešit.

4. Kontrast světla a stínu

Často jsem se bála příliš velkého kontrastu mezi osvětlenou částí krajiny a částí, která je ve stínu. Časem jsem si ale všimla, že právě tento kontrast vypadá v obraze velice dobře. Nicméně v celém obraze nemůžu používat stejnou intenzitu kontrastu. Lépe řečeno můžu, ale nedosáhnu potřebného výsledku.

Je potřeba s tím dále pracovat a určitým konkrétním způsobem intenzitu kontrastu stupňovat, aby to fungovalo. Čímž jsme zase u vzdušné (atmosférické) perspektivy. To vím teď, ale na samém začátku jsem o tom neměla ani tušení. Buď jsem v celém obraze zachycovala kontrast světla a stínu málo, nebo hodně.

5. Kontrast detailů

Stejné, jako v případě kontrastu světla a stínu, je to i s kontrastem v množství detailů. Podceňovala jsem tuto oblast a myslela si, že musím vše malovat buď stejně hodně detailně, nebo stejně málo detailně. Opět to není správná cesta. A zase to souvisí se vzdušnou (atmosférickou) perspektivou.

Možná jste si všimli, že často mají některé různé oblasti význam na jednu konkrétní. Barvy hrají významnou roli ve vzdušné perspektivě, kontrast barev a detailů také hraje roli ve vzdušné perspektivě, apod. Co nás může zavést k jednomu pravidlu, které se nazývá…

Paretovo pravidlo – má význam i pro malování?

Znáte „Paretovo pravidlo“? Já jsem o něm poprvé slyšela na hodinách ekonomie na vysoké škole. Myslím ale, že se krásně hodí i pro malování krajin akrylovými barvami:

80 % výstupů pramení z 20 % vstupů (pravidlo 80:20).

(80 % důsledků pramení z 20 % příčin – některé příčiny mají významný vliv na celkový výsledek)

Dalo by se to také pro náš případ říci takto:

Cca 20 % informací má takový význam, že vás dostane velmi rychle na 80 % výsledku, který si přejete.

Přesně tohle pro vás hledám. A zmíněné oblasti, které jsem já na začátku tak moc podceňovala a odkládala na později, mezi těchto 20 % také patří. Důkazem je už např. zmíněná vzdušná (atmosférická) perspektiva, která je alfou a omegou každého obrazu. A ukázali jsme si, že spousta jednotlivých oblastí k ní vede.

Troufám si tvrdit, že pokud zvládnete znázornění vzdálenosti a tedy atmosférické perspektivy, dostanete se na 80 % „úrovně obrazů“, po které toužíte. U mě to tak totiž bylo.

Dnes je to už vše. Zamyslete se, jestli neděláte podobnou chybu jako já, a nepodceňujete význam některých klíčových informací/oblastí, o kterých v tomto článku píšu. Mějte krásný týden a budu se na vás těšit zase příští neděli.

Pokud vám to dnes ještě nestačilo, koukněte se do seznamu článků a přečtěte si další, nebo se koukněte na videa, která tvořím zde.

Pokud cítíte, že se chcete do krajinomalby akrylem vrhnout po hlavě, začněte tím, že si ZDARMA stáhnete průvodce „OBJEVTE, KTERÁ MALÍŘSKÁ CESTA JE PRO VÁS“.
Pokud chcete získat všechny informace podstatné pro krajinomalbu akrylem, pak je pro vás kompletní placený balíček „Ovládněte krajinomalbu akrylem“, který zahrnuje práci s pomůckami, práci s předlohou, oblast míchání barev, podstatné informace ke krajinomalbě a tvorbě obrazů.

Jestli s malbou teprve začínáte a ještě nemáte vybrané správné pomůcky, hodí se vám „Průvodce výběrem pomůcek“. Díky němu získáte jistotu výběru, nebude vám nic chybět a můžete se s klidem poustit hlouběji do světa krajinomalby.