Člověk, který s malbou krajin a celkově obrazů začíná, má většinou nějakou vizi, kam se chce dostat. Učí se, zkouší malovat, a pořád kouká dopředu, kde chce být a často zapomíná na to, jaký kus cesty už má za sebou a nezaobírá se svými pokroky. Což je obrovská škoda a proto jsem se rozhodla, napsat na toto téma článek.
Je fajn mít vizi, kam směřujete…
Není nic špatného na tom, mít určitou konkrétní představu, jak chcete nakonec malovat a jak chcete, aby vaše obrazy v budoucnu vypadaly. Ba naopak je to super. Čím přesněji budete vědět, čeho chcete docílit, tím konkrétnější kroky pro to můžete udělat.
I já měla na začátku jasnou vizi toho, jak chci malovat. Věděla jsem, že chci malovat detailní malby, které by se co nejvíce podobaly realitě (fotografii), a že nechci malovat žádné „pišišvory“ ale větší obrazy. Také jsem si moc přála, abych malovala s lehkostí a abych si to užívala. Ne, aby mě stresovalo, že nevím, jak mám použít štětec, nebo jak mám namíchat správnou barvu a nedařilo by se mi to. To vše vyžaduje čas a obrovskou dávku odhodlání a trpělivosti.
Myslíte si, že to bylo jednoduché? To určitě ně, a ještě pořád nemám svoji vizi „splněnou“, stále mám rezervy a ještě chci na spoustě věcech zapracovat. No jo jsem puntičkář.
Budete-li mít jasnou představu, kam směřujete, můžete si velký cíl rozdělit na malé, snadněji zvládnutelné cíle a kroky. To vás požene dopředu. Ale…
Nekoukejte JEN dopředu
Někdy je člověk tak zabraný do toho, kde už chce být, že zapomíná na to, co všechno už dokázal. Může to sklouznout k tomu, že si říká „sakryš, tohle ještě neumím, a ještě tohle se musím naučit, tohle musím doladit a tamto se mi nedaří“…
Člověk se nastaví na „ještě toto“. „Ještě toto“ se musím naučit, a „ještě toto“ mi nejde a „ještě toto“… Ale pokud budete v tomto módu „ještě toto“ a neuděláte si pauzu, abyste se ohlédli za tím, co jste už zvládli, za čas budete hodně frustrovaní a demotivovaní.
Na chvíli se zastavte a nemyslete na to, co bude
Pokud už nějakou dobu malujete – dva měsíce, půl roku, rok… Zkuste se jeden den soustředit jen na to, co jste už zvládli. A hlavně se za to pochvalte. Možná si konečně uvědomíte, že jste zvládli kus práce a přestanete na sebe být přísní.
Možná jste si do teď mysleli, že pořád stojíte jakoby na jednom místě. Pokud se zastavíte a ohlédnete, uvidíte, že to tak není. S každým namalovaným obrázkem jste se už něco nového naučili, i když jste si toho třeba nevšimli. Soustředili jste svou pozornost totiž do budoucna a na to, kde chcete být a zapomněli na své pokroky. Nevěnovali jste jim jednoduše pozornost, ale ony tam byly.
Jak zjistit své pokroky?
Jak tedy „změřit“ své pokroky? Jak zjistit, o kolik jste se posunuli a pokročili? Je to možná jednodušší, než si myslíte. Stačí, když najdete obrázky, které jste dosud namalovali, i ty starší. Hlavně o ty starší jde. A co teď s nimi?
Vyskládejte si je třeba na podlahu vedle sebe, podle toho, kdy jste je dosud malovali. Nemusí to být přesně, stačí orientačně. Třeba si všimnete, že na některém obrázku, se vám poprvé povedlo namalovat dobře oblohu s mraky a pak na dalších obrázcích se to opakovalo. Pokud ano, je to patrně tím, že jste v daný okamžik malby obrazu přišli na to, co vám pro malbu oblohy funguje a co ne a později jste to zopakovali. Naučili jste se to a pak v tom postupu vytrvali. A tak si projděte všechny obrázky. Uvidíte, kolik už toho je.
Ještě si dovolím jednu poznámku. Nezapomínejte na to, že v začátku, kdy člověk získá rychle základní užitečné informace, bývají vidět velké pokroky. Později, když už člověk toho hodně ví a umí, jsou už pokroky méně zřetelné. Neznamená to tedy, že už jste se toho méně naučili a proto pokroky nejsou tak znatelné. Je to přesně naopak. Už jste se toho naučili tolik, že to nejtěžší máte za sebou a už jen dolaďujete drobnosti.
Zkuste si také malé cvičení. Najděte obrázek, který jste malovali mezi prvními obrázky a namalujte ho znovu podle toho, co už všechno víte. Sami uvidíte rozdíl a takto si „změříte“ své pokroky. Nemusí to být dokonce ani celý obrázek, stačí třeba jen jeho část.
Udělejte si z toho zvyk
Z posledního zmiňovaného cvičení si udělejte zvyk. Jednou za čas (dobu si stanovte podle sebe), třeba jednou za půl roku, za rok, namalujte nějaký obrázek ze svých začátků znovu. Nebo třeba pokaždé, když se dovíte zásadní novou informaci. A hlavně si obrázky schovávejte, ať máte s čím porovnávat. Nestyďte se za to, že nebyly dokonalé. Budete vědět, že i takové obrazy mají smysl a že je později namalujete lépe.
Toto cvičení je fajn, když nastane delší období, kdy si myslíte, že se neposouváte vpřed. Je to fajn motivace vytrvat. Na druhou stranu se ale do toho nenuťte. Pokud byste to dělali ve chvíli, kdy se vám nebude chtít malovat, obrázek byste odbyli a nemělo by to ten správný efekt.
Pozorování již namalovaných obrázků může mít ještě jeden efekt. Zavzpomínáte na to, co vás bavilo, co ne, třeba si uvědomíte, co by se dalo zlepšit a tím si stanovíte další kroky, jak se dostat k vytyčenému a vysněnému cíli. Uděláte tím určitou „revizi“ dosavadních postupů.
Klidně mi do komentáře napište, jestli jste to vyzkoušeli a jaký to pro vás mělo efekt.
Pokud vám to dnes ještě nestačilo, koukněte se do seznamu článků a přečtěte si další, nebo se koukněte na videa, která tvořím zde.
Jestli cítíte, že se chcete do krajinomalby akrylem vrhnout po hlavě, začněte tím, že si ZDARMA stáhnete průvodce „OBJEVTE, KTERÁ MALÍŘSKÁ CESTA JE PRO VÁS“.
Pokud chcete získat všechny informace podstatné pro krajinomalbu akrylem, pak je pro vás kompletní placený balíček „Ovládněte krajinomalbu akrylem“, který zahrnuje práci s pomůckami, práci s předlohou, oblast míchání barev, podstatné informace ke krajinomalbě a tvorbě obrazů.
Jestli s malbou teprve začínáte a ještě nemáte vybrané správné pomůcky, hodí se vám „Průvodce výběrem pomůcek“. Díky němu získáte jistotu výběru, nebude vám nic chybět a můžete se s klidem poustit hlouběji do světa krajinomalby.
0 komentářů