Mé nejvýznamnější mezníky v malbě – klíčové informace, které mě posunuly za lepšími výsledky

Vítám vás u dalšího článku, ve kterém se zaměříme na klíčové informace, které mě posunuly za lepšími výsledky. Rozdělím je do 11 bodů. Ty hrály významnou roli v tom, že jsem se v malování zlepšila. Jsou to vlastně takové mé „aha momenty“. Co tím myslím? Jsou to okamžiky, kdy jsem si řekla „aha, tak takhle je to lepší“, a jakmile jsem to pochopila, mé malby se zlepšily. Jdeme na to…

1. Jeden typ štětce nestačí

Skutečnost, kterou jsem objevila už při domalování prvního obrazu – jeden typ štětce nestačí. První obraz, který jsem akrylovými barvami malovala, jsem malovala plochými štětinovými štětci různých velikostí. Vůbec jsem netušila, že existuje celá řada jiných typů štětců (kulatý, oválný, vějířek, písmomalířský, zkosený, atd.), které jsou pro malbu některých částí krajiny mnohem vhodnější, než jen plochý štětec.

2. Malba ve vrstvách

Dalším klíčovým okamžikem bylo, když jsem pochopila, že akrylovými barvami musím malovat ve vrstvách a dokud předchozí vrstvu nenechám dostatečně zaschnout, nebude se mi následující vrstva dařit. O tom už jsem psala mnohokrát, takže můžeme rovnou přejít k dalšímu bodu…

3. Bez předlohy to nepůjde

Ti z vás, kteří čtete mé články pravidelně, už víte i toto – bez předlohy to nepůjde, zejména chcete-li malovat krajiny věrohodně a co nejvíce podobné reálu. Předloha je jediný pomocník, který vám pomůže udělat méně chyb a ze které prakticky všechno vyčtete – barvy, proporce, perspektivu, světla, stíny, kompozici, detaily, atd.

4. Je lepší, když opravím chyby co nejdříve

Další významnou roli hrálo to, že jsem si uvědomila, že čím dříve opravím chyby, tím lépe. Ušetřím tím čas i barvy. Nebudu tak muset přemalovávat velké kusy obrazu, protože jsem čekala, až jak to dopadne. Nevhodnější je, když opravím chyby už v začátcích, počínaje rozblokováním obrazu (více o tom píšu v předchozím článku „Rozblokování obrazu – co to je a proč to dělám“).

5. Objevila jsem vzdušnou perspektivu

Objevení principů vzdušné perspektivy mi pomohlo správně zachytit vzdálenosti. Dříve jsem si myslela, že aby některé části krajiny působily vzdáleněji, stačí je namalovat menší, ale to nestačí. Svou roli hraje také barevnost, kontrast a množství detailů. A to vše najednou.

Vzdálené části krajiny jsou tedy nejen menší (nižší), ale také, čím jsou vzdálenější, tím se jejich barva více přibližuje barvě oblohy, snižuje se tím kontrast s oblohou a také namaluji méně detailů. Tím docílím, že části krajiny působí méně ostře, což potřebuji.

A naopak, čím ostřejší, detailnější a kontrastnější např. horu namaluji, tím více vystoupí do popředí. Tohle vše může být znatelné např. při pohledu na stejnou horu, ale za různého počasí. Pokud se kouknete na horu za jasného slunečného počasí bez oparu, hory působí, že jsou blíže. Kouknete-li se ale na stejnou horu za zhoršeného počasí, kdy je déšť, opar nebo mlha, jsou méně ostré, méně detailní a vypadají, že jsou mnohem dále.

6. Stíny dodají hloubku

Dříve jsem si neuvědomovala, jak jsou stíny pro obraz důležité. Opět je správné zachycení stínů krok správným směrem k získání větší reálnosti malované krajiny. Stíny dodají obrazu nejen reálnost, ale také hloubku, což je moc důležité.

Na co si dávám při malbě stínů pozor? Především na to, aby padaly v celém obraze na správnou stranu, měly správný tvar a barvu. Nejjednodušší způsob, jak si stíny pohlídat a nemuset se při tom příliš zdržovat, je opět používání předlohy. Všechno z ní vyčtete, jak polohu, tak tvar i barvu stínu.

7. Řvavé barvy do krajinomalby nepatří

Další klíčové informace pro zlepšení mé malby se týkaly barev. Prvním velkým uvědoměním pro mě bylo to, že řvavé barvy do krajinomalby nepatří. Ať už si vezmete jakékoli roční období, tak v něm málokdy najdete vyloženě řvavé odstíny.

I na podzim, kdy stromy hrají barvami, v krajině najdete spíše tlumenější odstíny oranžové, okrové, vínové, červenohnědé, apod., než vyloženě křiklavé odstíny.

8. Někdy stačí pro zvýšení reálnosti zvýšit počet použitých barev

Druhým významným uvědoměním z oblasti barev bylo pochopení, že někdy pro úspěch stačí i málo. V případě barev totiž někdy stačí, když při malbě krajiny zvýším počet použitých barev, tzn., větší škálu (např. zelených, hnědých, okrových, modrých). Schválně se koukněte na nějakou fotografii a zkuste si napočítat, kolik různých odstínů zelených na fotografii najdete.

Nemusí se jednat o razantní rozdíly všech zelených, někdy stačí, pokud se liší jen minimálně. I to může pomoci.

9. Univerzální postup malby neexistuje

Bylo období, kdy jsem si myslela, že se dá naučit jeden daný správný postup, jak namalovat každou část (prvek) krajiny. Jenže dnes už vím, že univerzální postup malby neexistuje. Proč? Vezměme si třeba jen barvy, většinou nepoužíváte vždy stejnou zelenou pro strom. I když máte třeba naučeno, jak namíchat základní zelenou, ze které budete vycházet, velmi často je potřeba si přesný odstín domíchat tak, aby odpovídal konkrétní předloze.

Tomuto tématu se více věnuji v článku „Proč nefunguje univerzální postup malby?“.

10. Každý prvek krajiny nemusím malovat stejně

Jedna z věcí, kterou jsem si uvědomila celkem nedávno, je ta, že nemusím pokaždé stejný prvek krajiny malovat stejnými štětci. Někdy funguje lépe např. vějířek, jindy oválný štětec a jindy zase plochý prostříhaný. Většinou se rozhodnu až při samotném malování.

Dělám to tedy tak, že mám pár favoritů, se kterými by to či ono šlo namalovat, ale pro jeden konkrétní štětec se rozhodnu až konkrétně při malbě obrazu. Svou roli může hrát částečně i to, se kterým štětcem se mi v danou chvíli chce malovat.

11. Nespěchat

Alfou a omegou je hlavně NESPĚCHAT. Až už je to obecně spěch za lepšími výsledky, spěch při míchání barev, při samotném malování atd. Pokud spěcháte, vyvíjíte na sebe určitý nátlak a výsledku to příliš nepomůže.

I na toto téma jsem už psala článek „Spěch – má největší chyba v začátcích“, kde se podrobněji rozepisuji, co vše jsem uspěchala a mělo to negativní vliv na konečný výsledek.

Klíčové informace – SHRNUTÍ

Chci zde na závěr zmínit ještě jednu důležitou informaci. Vše, co píšu, tzn., každý bod, který v článku uvádím jsem zařadila postupně. Co tím myslím? Nepřišlo to vše ráz na ráz. Většinou tyto objevy souvisely s tím, že jsem řešila určitý jeden hlavní problém. Jakmile jsem ho vyřešila, měla jsem prostor pro další.

Například jsem nejprve přišla na to, že existuje více typů štětců, jakmile jsem si je pořídila a zjistila, pro jakou část krajiny se hodí, měla jsem prostor řešit to, že se mi malba další vrstvy příliš nedaří. Poté jsem zjistila, že je to tím, že musím předchozí vrstvu nechat zaschnout. Tento problém jsem vyřešila a mohla jsem tak přejít k dalšímu aktuálnímu problému, atd.

Jen připomínám, že jsem malíř samouk už 5 let a na tyto klíčové informace jsem přicházela postupně svými pokusy a omyly. To nemusí být váš případ. Čtete-li tento článek a řešíte několik problémů z výše zmíněných bodů 1-11 najednou, jelikož už o nich víte, můžete je také najednou odstranit a nemusí vám to trvat pět let, jako mně.

Pokud vám to dnes ještě nestačilo, koukněte se do seznamu článků a přečtěte si další, nebo se koukněte na videa, která tvořím zde.

Jestli cítíte, že se chcete do krajinomalby akrylem vrhnout po hlavě, začněte tím, že si ZDARMA stáhnete průvodce „OBJEVTE, KTERÁ MALÍŘSKÁ CESTA JE PRO VÁS“.
Pokud chcete získat všechny informace podstatné pro krajinomalbu akrylem, pak je pro vás kompletní placený balíček „Ovládněte krajinomalbu akrylem“, který zahrnuje práci s pomůckami, práci s předlohou, oblast míchání barev, podstatné informace ke krajinomalbě a tvorbě obrazů.

Jestli s malbou teprve začínáte a ještě nemáte vybrané správné pomůcky, hodí se vám „Průvodce výběrem pomůcek“. Díky němu získáte jistotu výběru, nebude vám nic chybět a můžete se s klidem poustit hlouběji do světa krajinomalby.