Vítám vás u dalšího článku s názvem „Mé chyby v začátcích 2. díl – rozbor dalších obrazů“, ve kterém vám prozradím několik dalších chyb, které jsem ve svých začátcích při malbě krajin akrylovými barvami dělala…
Chyby, které jsem neustále opakovala
Jelikož jsem netušila, kde dělám chybu, tak jsem některé mé chyby, o kterých jsem psala už v článku „Mé chyby v začátcích – rozbor jednoho z prvních obrazů“, neustále opakovala. Které to byly:
- absence předlohy – jak neustále opakuji a zdůrazňuji, díky předloze předejdete mnoha chybám, protože z ní vyčtete, jak co máte malovat,
- spěchala jsem a kromě jiného nenechala jednotlivé vrstvy pořádně zaschnout,
- stále jsem dělala chyby ve vzdušné perspektivě,
- při zachycování stínů jsem také dělala chyby,
- opět jsem často vynechávala oživení krajiny – tohle není vyloženě chyba, ale obraz pak působí prázdně.
Už několikrát jsem v článcích zmiňovala, že je užitečné, pokud si jednou za čas uděláte „revizi“ svých dosavadních obrazů. Takto nejlépe přijdete na to, co vám nejde a opakujete to neustále při každém obrazu. Tím zjistíte, které informace potřebujete, abyste se zlepšili.
Jak jsem už psala, tyto výše zmíněné chyby už jsem více rozepisovala v jiném článku, proto už je dnes nebudu podrobněji řešit a přesuneme se k dalším chybám, které jsem dělala opakovaně.
Další mé chyby
V současnosti už mám s malováním spoustu zkušeností a podívám-li se na své obrazy z dřívější doby (z mých začátků), tak vidím daleko více chyb, než například před rokem.
Většina dalších chyb se týkala především barev. Pominu-li kvalitu barev (v té době jsem zkoušela různé levné barvy), šlo především o nevhodně volené a hlavně namíchané barvy, neuměla jsem barvy ještě příliš míchat, a tedy jsem měla problém zachytit barevnou různorodost, neuměla jsem do sebe barvy pořádně zapracovat a docílit tak pozvolného přechodu, také jsem nevhodně malovala stíny.
Tyto chyby měly kromě jiného jednu hlavní společnou příčinu. Tou byla samozřejmě předloha, která mi mohla dost pomoci. O tom už jsem ale psala a tak se podrobněji podíváme na ostatní „problémy“.
1. Nevhodně volené barvy
A teď nemyslím tuby barev a jejich značku. Myslím tím to, že jsem míchala příliš řvavé a nereálné odstíny všech barev. Souviselo to také s mými běžnými očekáváními, které jsem se od mala učila („strom je zelený, kmen hnědý“ apod.). Spoléhala jsem se právě na tato obecná tvrzení a už jsem neřešila, že existuje obrovská škála všech možných barev.
Kdybych používala tlumenější odstíny barev, výsledek by byl mnohem lepší. Svou roli hraje také barevná různorodost, to už se ale dostáváme ke druhému budu…
2. Absence barevné různorodosti
I když už jsem časem namíchala vhodnější odstín např. zelené, myslela jsem si, že to stačí. Použila jsem ji na celý obraz pro veškeré rostliny, které se na obraze měly objevit. Jenže to je také chyba a hned vysvětlím proč.
Použijete-li jeden jediný odstín zelené, nejen, že nezachytíte světlo a stíny (o tom za chvíli), ale nedocílíte toho, že některé stromy budou působit vzdáleněji, než jiné (tzn., všechny stromy budou působit stejně vzdáleně, jen budou třeba v různé výšce, což může působit, že nad sebou „levitují“), ale také v rámci jedné skupiny stromů nedocílíte určité variability (a stromy přece nemají všechny naprosto stejnou barvu i když je to jeden druh, zejména třeba na podzim).
3. Špatně zachycené stíny
Další chybou, kterou jsem často opakovala, bylo špatné zachycení stínů. A to nejen co se barev týče (o tom jsem psala v předchozím bodě), ale také vhodné umístění. Jelikož jsem malovala podle fantazie a měla málo zkušeností, při malbě mi nedocházelo, že bych měla přemýšlet také o zdroji světla, tzn., kde se hypoteticky nachází slunce – které části krajiny osvětluje a které jsou ve stínu.
Jelikož jsem se tím při malbě tehdy nezabývala, tak na některých obrazech to vypadá, že zdrojů světla bylo více, což je právě chyba.
4. Špatně propojené barvy
Poslední chyba, kterou rozeberu, je špatné propojení barev. Nedokázala jsem plynule barvy propojit tak, aby přecházely postupně jedna ve druhou. Toto je potřeba umět např. při malbě modré oblohy, při malbě mraků, při zachycení vzdušné perspektivy třeba u přibližujícího se pole atd.
Způsobů, jak docílit plynulého přechodu akrylových barev, je více. Je to ale na dlouhé povídání a chystám na toto téma samostatnou kapitolu do právě připravovaného kurzu „Štětce a tahy pro krajinomalbu akrylem.“
Tak, prozradila jsem vám další chyby, které jsem dělala. Zamyslete se, jestli je třeba také neděláte a zároveň ještě neustále neopakujete při malbě dalších obrazů. Není na tom nic špatného. Čím dříve chyby odhalíte, tím dříve je napravíte a zase u sebe uvidíte určitý pokrok. Třeba vám to vlije další motivaci do žil pokračovat a nevzdávat se.
Chci vám ještě připomenout, že kdybyste měli jakékoli návrhy na články, které by vás zajímaly, nebo dotazy, napište mi je buď do komentářů, nebo mi je pošlete na email hanka@krajinomalbaakrylem.cz, ráda na ně odpovím.
Pokud vám to dnes ještě nestačilo, koukněte se do seznamu článků a přečtěte si další, nebo se koukněte na videa, která tvořím zde.
Jestli cítíte, že se chcete do krajinomalby akrylem vrhnout po hlavě, začněte tím, že si ZDARMA stáhnete průvodce „OBJEVTE, KTERÁ MALÍŘSKÁ CESTA JE PRO VÁS“.
Pokud chcete získat všechny informace podstatné pro krajinomalbu akrylem, pak je pro vás kompletní placený balíček „Ovládněte krajinomalbu akrylem“, který zahrnuje práci s pomůckami, práci s předlohou, oblast míchání barev, podstatné informace ke krajinomalbě a tvorbě obrazů.
Jestli s malbou teprve začínáte a ještě nemáte vybrané správné pomůcky, hodí se vám „Průvodce výběrem pomůcek“. Díky němu získáte jistotu výběru, nebude vám nic chybět a můžete se s klidem poustit hlouběji do světa krajinomalby.
0 komentářů