Jak na malbu ve vrstvách – kdy přejít k další vrstvě a kdy malovat „do mokrého“?

Zdravím vás. Dnešní článek bude na přání jedné z vás. Probereme si jak na malbu ve vrstvách. Řekneme si, jak poznáte, že máte nechat malbu zaschnout a pokračovat další vrstvou, až bude suchá, a kdy malovat nebo pokračovat ještě „v mokré malbě“, než ji necháte zaschnout.

Tento článek tedy bude o tom, jak se rozhodovat ohledně množství jednotlivých vrstev, kdy vrstvu zakončit, kdy pokračovat. Prozradím vám své „poznávací kritéria“ a věřím, že vám to pomůže také.

Moje pomůcka při rozhodování, jak na malbu ve vrstvách

Mě osobně v rozhodování o počtu vrstev pomáhá PŘEDLOHA, jakými barvami maluji (profesionální řada, nebo základní řada barev) a pak také to, zodpovědět si následující otázky:

1. Potřebuji, aby se barvy v dané vrstvě částečně propojily, nebo spolu částečně splynuly? Případně, pokud se to stane, bude to ku prospěchu, nebo na škodu?
2. Potřebuji, aby se barva za žádnou cenu nemísila s podmalbou, aby se mi nezakalovaly barvy?
3. Potřebuji zachovat texturu předchozích tahů, aby mi ji následné tahy „nezrušily“?
4. Případně jakého barevného kontrastu potřebuji dosáhnout?
5. Jakou část obrazu maluji – pozadí, střední vzdálenost, popředí?
6. Co vše můžu namalovat v jedné vrstvě, abych docílila toho, čeho chci na základě odpovědí na předchozí otázky, a co musím nechat na později.
7. Jak moc detailní nebo málo detailní a realistikou malbu chci malovat?

Teď si to spolu podrobněji rozebereme…

Jakými barvami malujete

Nejprve si proberme barvy a jejich vliv na počet vrstev. To může mít vliv na počet vrstev. Barvy s kvalitními pigmenty, tedy barvy profesionální mohou mít lepší kryvost, než barvy základní řady. Proto se vám při používání profesionálních barev může podařit některé části obrázku namalovat už v jedné vrstvě. Neříkám, že je to vždy potřeba. I s méně kvalitními barvami základní řady dokážete malovat krásné obrázky. Chci jen říci, že kvalita pigmentu a krytí barev může, ale nemusí hrát při počtu vrstev svou roli. Abyste se přesvědčili v rozdílu, vložím vám sem fotografii…

Na fotografii můžete úplně vlevo vidět, jak je pigmentovaná naředěná základní řada barev. Tři další barvy napravo jsou profesionální barvy různých značek a hustoty (fluidní Golden, soft body Liquitex a Heavy body Liquitex). Zde můžete krásně vidět rozdíl v pigmentaci. Ještě zmíním, že horní řada barev je neředěná, spodní řada barev je ředěná vždy stejným množstvím vody.

Předloha pomůže

Druhou věcí, kterou chci zmínit a která vám pomůže v rozhodování, je vaše předloha. Ať už chcete využívat předlohu na 50% (mít ji spíše jako vodítko) nebo na 100% (zachytit ji přesně do nejmenších detailů), rozhodně vám pomůže ještě před začátkem samotné malby při rozhodování o počtu vrstev.

Odhadnout minimum potřebných vrstev můžete právě podle předlohy, maximum vrstev tvoříte až během malby, tzn., že se může až během malby ukázat, že je něco lepší nechat zaschnout, než budete pokračovat, i když jste s tím původně nepočítali.

Já osobně se rozhoduji při rozboru předlohy nejen o orientačním počtu vrstev, ale také o tom, zda daná vrstva bude sytá, tedy plně barevná, nebo částečně průhledná. Rozbor předlohy si dělám před každou malbou, ale také během malby. Vždy si nejprve projdu orientační postup malby, mám tak při malbě menší prostoje.

Dobrá zpráva je, že čím více obrazů namalujete, tím snáze vám půjde předem určit postup malby.

Tip pro vás

Můj jeden tip na to, jak se zdokonalovat v malbě, když máte např. den blbec, nebo se vám nechce malovat, je právě následující. Vemte si několik předloh a procházejte si v myšlenkách, jak byste mohli postupovat při malbě a kolik samostatných vrstev budete potřebovat. Klidně si to i napište. Můžete tyto poznámky využít v době, kdy budete mít chuť malovat a budete se jimi při malbě řídit.

A nemusíte zůstat jen u toho, klidně si u jedné předlohy napište/řekněte několik postupů a nakonec si vyberte ten nejlepší. Když při malbě nebude fungovat jeden, můžete zkusit druhý.

Pokud si nevíte rady, jak na to, můžete využít moji pomoc. Důležité informace k rozboru předlohy včetně šablony pro rozbor předloh najdete v balíčku „Ovládněte krajinomalbu akrylem“.

Kdy maluji do mokré vrstvy

Existují případy, kdy vyloženě potřebujete malovat ve stále mokré vrstvě. Takovým příkladem je situace, když potřebuji, aby se barvy částečně propojily, nebo spolu částečně splynuly. Pak maluji „za mokra“. Jako konkrétní příklad jmenujme odrazy okolí ve vodní hladině (potřebujeme „rozpitý“ vzhled tahů a barvy), malba mraků do modré oblohy, pokud je nechci bílé, ale třeba bouřkové, v případě, že chci menší kontrast s okolím, apod. Pokud nepotřebuji extrémní kontrast malovaných tahů s okolím, např. při malbě zalesněných hor v pozadí, apod., pak mohu také malovat do mokré vrstvy.

Ve většině případů ale maluji na suchou vrstvu…

Kdy maluji na suchou vrstvu

Ve chvílích, kdy potřebuji, aby se mi barva nemísila s podmalbou, což je většina případů, pak vrstvu nechám zaschnout a pokračuji ve vrstvě následující. Takto pracuji také ve chvílích, kdy chci větší kontrast s okolím.

Malbu ve vrstvách a tedy zaschnutí předchozí vrstvy se mi osvědčilo v těchto případech:

• nechci-li mísit a zakalovat barvy,
• potřebuji-li zachovat texturu předchozích tahů,
• potřebuji dosáhnout některé vrstvy průhledné,
  potřebuji-li větší barevný kontrast,
• jedná-li se o jednu z hlavních vrstev – rozblokování, modelování a detaily,
  chci-li velmi realistickou malbu a chci-li si být jistá co nejlepším výsledkem, spoléhám raději na více vrstev,
• nevím-li si rady, jak pokračovat v danou chvíli dále, nechám vrstvu zaschnout a rozmyslím si to, pokračuji později.

Tohle mi pomáhá jako vodítko v množství vrstev.

Co je horší – když vrstva zaschne a není to potřeba, nebo když chybně maluji do mokré vrstvy?

Když se v danou chvíli nemůžete rozhodnout, je lepší, nechat vrstvu zaschnout. Tím nic nezkazíte. Výjimkou může být propojování akrylových barev – plynulé jemné přechody, ale i tak se to dá za sucha zachránit. Jak už jsem zmiňovala výše, postup malby na suchou vrstvu volím ve většině případů. A také zejména tehdy, chci-li některou část malby „zprůhlednit“. Jako konkrétní příklad uvedu případ malby mraků poloprůsvitnou bílou (či jinou) barvou na obloze a rozmažu je do ztracena, např. v případě jemných rozpadajících se mraků, nebo červánků, apod.

Abych co nejvíce ušetřila čas, než mi části malby, které potřebuji suché pro další postup, zaschnou, pokládám si otázku… „Co vše můžu namalovat ještě teď v dané vrstvě v jiných částech obrazu, než část, kterou potřebuji suchou, zaschne“? Na tomhle jsem založila celý svůj postup malby jakéhokoli obrazu.

Rozhodující také je, jestli už malovaná vrstva malby začala schnout. Toho si potřebujete všímat. Pokud vám některá vrstva začne schnout, je lepší ji nechat zaschnout úplně, než rychle spěchat a snažit se s ní pracovat do poslední chvíle (např. při propojování akrylových barev, kdy už začaly zasychat). Už to stejně nezachráníte, jen byste barvu vydřeli. Lepší je, nechat malbu zaschnout a dokončit to v další vrstvě.

Vždy 3 vrstvy – přes to pro mě nejede vlak

Bez ohledu na odpovědi výše zmíněných otázek pro mě vždy platí, že maluji 3 základní vrstvy – rozblokování (první vrstva), modelování hrubých detailů a stínů (druhá vrstva), detaily (třetí vrstva). Přes to pro mě nejede vlak. O dalších vrstvách se rozhoduji vždy na základě konkrétní předlohy a toho, co maluji.

Šetření času a práce se schnutím barvy je i důvod, proč upřednostňuji malbu ve třech hlavních vrstvách, před malbou od nejvzdálenějších částí malovanou rovnou do posledních detailů.

Vysvětlím, co myslím malbou od nejvzdálenějších částí…Malbou od nejvzdálenějších částí nazývám postup, kdy namalujete nejprve pozadí (z několika vrstev) do všech detailů, které chcete zachytit. Následně pokračujete bližšími částmi malovanými opět do sebemenších detailů. A nakonec malujete popředí od první vrstvy až do sebemenších detailů. Neříkám, že je to špatný postup, to určitě ne, ale je příliš zdlouhavý (protože čekáte na zasychání vrstev) a hůře se kontroluje určité „stupňování krajiny a detailů“.

Já tento postup používám výjimečně ve chvílích, kdy používám pro jeden obraz několik předloh najednou a chci vědět, jak to bude už od začátku vypadat a jestli se mi podaří obrázek dobře „poskládat“. Práci si urychluji fénem, ale je to celkem otrava.

Oprava chyb navyšuje množství vrstev

Chci ještě zdůraznit, že zdatnost malíře hraje také svou roli v počtu malovaných vrstev. A také chci zmínit, že není dobré či špatné množství vrstev. Každý obrázek může vyžadovat jiný počet vrstev a je to v pořádku, záleží, co na obrázku bude namalováno.

Udělám-li nějakou chybu, nebo se rozhodnu pro změny, nejprve nechám vše, co jsem namalovala zaschnout. Až poté přemalovávám, ať už to je kompozice, proporce, nebo změna barev.

Věřím, že jsem vám tímto článkem zase trošku přiblížila malbu akrylovými barvami a pomohla vám s tím, jak na malbu ve vrstvách. Napadnou-li vás k tomuto tématu ještě nějaké otázky, napište mi je do komentáře, ráda na ně odpovím.

To je pro tento článek vše, sejdeme se zase příště a do té doby se mějte pěkně.

Pokud vám to dnes ještě nestačilo, koukněte se do seznamu článků a přečtěte si další, nebo se koukněte na videa, která tvořím zde.

Pokud cítíte, že se chcete do krajinomalby akrylem vrhnout po hlavě a už na nic nečekat…

… Ale nevíte, jestli se vydat na cestu “malíře samouka” nebo si nechat s výukou malby pomoci, začněte tím, že si stáhnete průvodce  “Objevte, která malířská cesta je pro vás”. Jestli ještě nemáte vodné pomůcky pro svou malbu, nebo se chcete ujistit, že máte přesně ty, které pro krajinomalbu akrylem potřebujete, pak je pro vás vhodný „Průvodce výběrem pomůcek“.