Jak dosáhnout hladkého povrchu při malbě: šeps a jeho souvislost s texturou podkladu

Hladkost nebo textura podkladu je jedna z věcí, která ti může pomoci v dosahování jemných barevných přechodů. Nejde ale jen o to. Textura může být někdy velmi nežádoucí, protože poutá pozornost tam, kde ji jako malíři někdy vůbec nechceme. Jak tedy dosáhnout hladkého povrchu při malbě? O tom bude dnešní článek, ale začneme tím, že si probereme šepsování a volbu podkladu…

ŠEPSOVÁNÍ A VOLBA PODKLADU

Šeps je základová barva (většinou bílá, ale můžeš si ji natónovat podle svého, nebo koupit ještě černou variantu), kterou natíráme podklad. Smyslem šepsování je přetřít podklad ideálně třemi vrstvami šepsu a zamezit tak poté vsakování barev do podkladu.

Malujeme-li akrylovými barvami na savý podklad (papír, plátno, dřevo), barva se částečně vsákne a schne na podkladu mnohem rychleji. Nejen, že malování na nešepsovaný podklad zvyšuje spotřebu barev, ale také barvy rychleji na tomto neupraveném podkladu schnou a máme málo času na práci. Stěží tak dosáhneme plynulých přechodů či rozmazávání, protože to nestihneme. Nemáme šanci.

Pokud bychom podklad nešepsovali a malovali rovnou na něj bez přípravy, barvy, kterými bychom poté malovali, tedy první až druhá vrstva, by se vsákly do podkladu a museli bychom hodně vrstvit malbu, abychom dosáhli v obraze sytosti barev, kterou chceme. Pokud si podklad našepsujeme, já doporučuji třemi vrstvami, pak se nám již barva z první ani dalších vrstev nebude vsakovat do pokladu a snížíme spotřebu barev. Čím dražšími barvami malujeme, tím vděčnější budeme za šeps a snižování spotřeby.

POUŽITÍ ŠEPSU V SOUVISLOSTI S TECHNIKAMI MALBY AKRYLEM

Proč se o šepsu a podkladu bavíme v souvislosti s technikami a také hladkostí podkladu? Příprava podkladu šepsem může korespondovat s naší technikou a ještě ji podpořit. Pokud to ale uděláme špatně, můžou fungovat proti sobě. Uvedu to na příkladu.

Příklad 1 – chceme hladký povrch podkladu

Představ si, že chceš malovat tak, že chceš malbu co nejhladší. Zvolíš si podklad, který má hladší strukturu, což může být ideálně dřevěná překližka, nebo dřevěná deska na rámu, obě jsou hladké. Natřeš si ji třemi vrstvami šepsu, použiješ k tomu jemný štětec, který nezanechá příliš texturu tahů, a nakonec po zaschnutí šepsovaný podklad zbrousíš. Máš takto kvalitní základ pro hladkou malbu.

Pokud ale zvolíš strukturovaný podklad, např. hrubé plátno na rámu, spolu s použitím šepsu, který natřeš tuhým štětcem s přírodními štětinami, které zanechávají znatelné tahy a vrypy štětin (zejména pokud maluješ hutnou vrstvou šepsu), a přitom ještě navíc neobrousíš šepsovaný podklad, protože by se mohlo stát, že narušíš také plátno pod šepsem, pak máš špatný základ pro hladkou malbu. Textura šepsu bude stále znatelná i v následující barevné malbě.

Příklad 2 – chceme texturovaný podklad

Teď si vezmeme za příklad pravý opak, kdy chceme mít texturu velmi znatelnou. Můžeme zvolit podklad strukturovaný, nebo si strukturu dodat šepsem, který nebudeme brousit. Takto máme základ pro strukturovanou malbu a můžeme poté malovat třeba i tekutými barvami a jemnými štětci, nebo strukturu dodat ještě navíc i v barevné vrstvě, a to malbou hutnými vrstvami s hustou konzistencí a štětci s přírodními štětinami, které nechávají v barvě vrypy.

Snad jsem takto dostatečně vysvětlila, jak může podklad a šeps podpořit malířovu techniku.

Z tohoto pohledu se můžeme zamýšlet u jakékoli techniky, kterou budeme chtít používat. Ptej se „Je potřeba pracovat se strukturou a texturou už při šepsování?“ Pokud ano, pak se ptej „Jak to bude nejvhodnější?“.

MOŽNOSTI ŠEPSOVÁNÍ

Co se týče samotného šepsování, tak máme tyto možnosti:

• Natírat podklad neředěným šepsem (bez použití většího množství vody, jen lehce navlhčeným štětcem).
• Natírat podklad ředěným šepsem (s použitím většího množství vody).
• Natírat podklad šepsem bez tónování v původní barvě, kterou koupíme v obchodě.
• Natírat podklad šepsem tónovaným do určité barvy (pokud nechceme např. dělat podmalbu).
• Natírat šeps štětci.
• Nanášet šeps např. špachtlí nebo stěrkou pro nejhladší možnou plochu.

Ředění šepsu je další způsob, jak zabránit přílišné struktuře podkladu, ale zase to s ředěním moc nepřeháněj, protože pak musíš přidávat na počtu vrstev.

ŠEPS A SNADNĚJŠÍ DOSAHOVÁNÍ HLADKÝCH PŘECHODŮ NEBO PROPOJOVÁNÍ A ROZMAZÁVÁNÍ BAREV

Příprava podkladu malíři může usnadnit nebo ztížit také dosahování hladkých barevných přechodů (bez výrazných barevných skoků nebo pruhů) a propojování či rozmazávání akrylových barev. Na hladkém povrchu to jde snáze, na strukturovaném to jde hůře. Chci-li barvu rozmazat do ztracena, potřebuji hladší povrch, aby barva neulpívala v textuře a nevznikaly „barevné skoky“ či fleky.

Na obrázku můžeš vidět oblohu, na které jsou znatelně viditelné tahy štětcem. Je to proto, že jsem tento podklad špatně našepsovala – použila jsem přírodní štětec s tuhými štětinami, který v hustějším šepsu zanechal „rýhy“. Tehdy jsem ještě neměla moc zkušeností a nedošlo mi, že je to špatně. Poté jsem se při malbě oblohy snažila o hladké tahy a rozmazání, jenže stále prosvítala textura spodního šepsu. Proto i na způsobu šepsování záleží!

PROČ PROFESIONÁLOVÉ ŠEPSUJÍ PODKLAD

Ještě zmíním, že šepsování a příprava podkladu je jedna z věcí, které věnují profesionální malíři ochotně svůj čas, protože se to projeví na malbě. Ovšem začátečníci šeps často neřeší. A pak se jim nedaří tak, jak by si představovali. Není to lenost, ani snaha o ušetření peněz (většinou), ale spíše neznalost smyslu šepsu.

Jsou věci, které může dělat i začátečník, stejně jako profesionál, a projeví se to na jeho malbě. A tohle je právě jedna z nich. Jen začátečník často neví, proč by to měl dělat. Ty už to teď ale víš a můžeš si malbu usnadnit.

HLADKOST MALBY A VOLBA POMŮCEK – BAREV A ŠTĚTCŮ

Šepsování je první krok k hladké malbě, ale nezaručuje plný úspěch. Pokud zvolíš nevhodnou konzistenci barev a k tomu špatnou tuhost štětin štětce při malbě obrazu, zhatíš práci, kterou pro tebe šeps udělal. Hustota barev spolu se správným materiálem štětin je druhým důležitým krokem k hladké malbě. Respektive na konzistenci akrylových barev může a nemusí záležet, pokud tomu uzpůsobíš postup malby a volbu štětců…

Husté barvy + tuhé štětiny + minimální rozhlazení tahů + hutné vrstvy = výrazně pastovité strukturované tahy.

Řidší barvy + jemné štětiny + rozpracování tahů + tenčí vrstvy = šance na velmi hladkou malbu a tahy.

Volba pomůcek a práce s nimi tedy velmi ovlivňuje hladkost nebo texturu malby. Je důležité přemýšlet o tom, jaké techniky při malbě použiješ. V tomto směru ti mohou pomoci i následující články…

JAK DOSÁHNOUT HLADKÉHO POVRCHU PŘI MALBĚ – SHRNUTÍ

Podklad, tedy jeho struktura a textura a jeho příprava, může rozhodnout o tom, jestli se ti bude dosahovat hladkých přechodů a rozmazávání barev snadněji, nebo obtížněji. Pokud si podklad nenašepsuješ, pak ti propojování akrylových barev a rozmazávání bude dělat ještě větší problémy, protože barva bude rychle vsakovat do podkladu.

Správná volba a příprava podkladu ti může usnadnit také dosahování hladkých přechodů a rozmazávání akrylových barev. Pokud bude podklad příliš strukturovaný, bude těžší barvy plynule a bez výrazných změn rozmazat či propojit, protože barva bude ulpívat v textuře. Záleží také na volbě hustoty akrylových barev a volbě tuhosti štětců při malbě.

Šepsování a hladkost podkladu řeší malíři bez ohledu na to, jaký mají malířský profil. Nicméně ti poznání tvého malířského profilu pomůže i v tomto směru. Ujasníš si tak, jak moc je pro tebe důležité pracovat s texturou a strukturou malby u každého obrazu s ohledem na to, jak moc či méně realistické malby tvoříš.

Pokud chceš zjistit, jak vypadá tvůj malířský profil a jak vypadá tvoje přirozená cesta, udělej si test.

Jak doshánout hladkého povrchu při malbě jsme si řekli. Teď už se ale rozloučíme. A pokud si chceš nejdříve přečíst o malířském profilu více, ať si ujasníš, o co jde, čekají na tebe následující články… Těším se na tebe zase příště a do té doby se měj krásně.

Hanka