CO SE ZMĚNÍ, KDYŽ SE NAUČÍTE MÍCHAT BARVY?

Tentokrát se podíváme na zoubek tomu, proč je důležité naučit se míchat barvy. Základem úspěchu, jak něco udělat správně, je nejprve pochopit, proč je to správně. Budete-li znát význam, je větší pravděpodobnost, že uspějete. Možná vás překvapí, jak klíčové je naučit se míchat správné barvy. Dnes si o tom povíme a věřím, že zažijete spoustu „aha“ momentů. Jdeme na to…

Vhodnými barvami zvýšíte reálnost svých obrazů

Chcete malovat obrazy, které by se co nejvíce podobaly realitě? Pak je extrémně důležité toto… Malujte vše nejen vhodným způsobem, ale také VHODNOU BARVOU. Čím věrohodnější a reálnější barvy při malbě použijete a tedy namícháte, tím reálněji obraz ve výsledku vypadá.

Může se to zdát jako drobnost. Ale není. Pokud malujete jeden prvek krajiny např. na zkoušku někde stranou a zvolíte barvu, která je „ucházející“, ale šlo by namíchat i vhodnější, pravděpodobně pouze přibližná barva nebude hrát takovou roli a tak nějak se to „ztratí“.

Např. namalujete hory méně vhodnou barvou, jak ukazuje následující obrázek…

I když se zdá, že hory vypadají dobře, působí až moc výrazně, myšleno spíše „křiklavě“. První vrstva je namalovaná ne příliš reálným odstínem modré. Už jste ode mě určitě slyšeli větu „řvavé barvy do krajinomalby nepatří“, a to je právě tento případ. Jak už jsem zmínila výše, když malujete jen jednu část obrazu samostatně, tolik to nevadí a nebije to tolik do očí.

Teď si ale představte, že malujete celou krajinu a u každého prvku/části krajiny zvolíte nereálnou barvu – obloha bude příliš výrazná, hory budou také namalované nepřirozeným odstínem, stejně jako stromy, řeka, tráva, atd.

S každou částí obrazu, namalovanou nereálným odstínem barvy, působí celý obraz více a více nereálně, nepřirozeně.

Zmínila jsem, že potřebujete také volit vhodný postup. Co mám na mysli? Může jít například o správnou volbu hustoty barev, nebo vhodnou volbu sytosti či průhlednosti barvy (tedy správného množství použité vody), atd.

Kdy potřebujete pracovat se sytostí a průhledností barvy, abyste dosáhli reálnějšího vzhledu obrazu? Např. při malbě oblohy a mraků se v určitých fázích hodí sytá neprůhledná vrstva, jindy je zase vhodnější barvu hodně naředit a získat tak poloprůsvitnou vrstvu barvy.

Barvy vám pomohou zachytit světlo a stín

Tento bod hodně souvisí s předchozím bodem. Většina lidí si myslí, že rozdíl mezi osvětlenou částí krajiny a stínem je právě v tom, že zvolíte obecně světlejší a tmavší odstín určité barvy na daný prvek krajiny, např. zelené barvy na malbu jehličnatého stromu. Kdyby šlo jen o to, bylo by to jednoduché, jenže řada zelených barev působí „jedovatě“, tzn., je to křiklavá nepřirozená zelená.

Abyste zvládli tuto nepřirozenou zelenou nahradit vhodným jiným odstínem zelené, aniž byste si museli kupovat hromadu barevných tub, potřebujete k tomu informace týkající se teorie barev, pochopení významu komplementárních barev.

Řeknu to ještě jinak. Pochopení komplementárních barev, tzn., které to jsou a jak s nimi pracovat, vám pomůže namíchat správný odstín pro barvy ve stínu. Nejde totiž o to, aby jedna barva byla světlejší a druhá tmavší, to je jen půlka pravdy, potřebujete zapojit také práci se sytostí barvy. To se naučíte v ebooku „Absolutní kontrola nad mícháním barev“, který je součástí balíčku „Ovládněte krajinomalbu akrylem“.

Existuje ještě jeden důvod, proč jsou vhodně namíchané barvy důležité pro zachycení světla a stínu. Správně umístěné tmavší a světlejší odstíny barvy vám pomohou na obraze znázornit, ze které strany dopadá světlo.

Vše vám teď ukážu na příkladu, ať to snadněji pochopíte…

Příklad:

Na obrázku vidíte dvě varianty jehličnatého stromu.

Na obrázku vlevo označeném jako „bez světla a stínu“ jsem záměrně žádný stín nenamalovala (byť i dvě barvy jehličí stromu nějaké světlo a stín také zachycuje). Strom působí trochu „ploše“ v porovnání se stromem vpravo. Ten působí více plasticky. Nicméně vzhledem k tomu, že jsem zvolila správné barvy, tak vypadají oba velmi reálně.

Strom vpravo jsem záměrně malovala tak, abych trochu extrémněji zachytila světlo a stín – rozdílné barvy a tedy větší kontrast. Nejen na stromu je znatelná část, na kterou dopadá slunce a která je ve stínu, ale také na trávě „před stromem“.

V případě, že bych chtěla zachytit dopad slunce „z levé strany zepředu proti malíři“, pak by byla správná jediná varianta, a to obrázek vpravo.

Pokud ale zachycuji dva odlišné způsoby dopadu slunce, pak jsou oba tyto obrázky namalované správně. Obrázek vlevo by zachycoval pohled zepředu, světlo by dopadalo na strom z pohledu „od malíře“. Kdežto obrázek vpravo by zachycoval pohled na strom zezadu, kdy slunce svítí jakoby z pohledu „proti malíři“.

Vidíte, dva rozdílné výsledky, kterých dosáhnete jen tím, že zvolíte a namícháte správnou barvu a umístíte ji navíc na správné místo.

Barvy vám pomohou zachytit atmosférickou perspektivu

Další oblastí, se kterou vám vhodně namíchané barvy pomohou, a řekla bych, že naprosto zásadní, je vzdušná perspektiva. Mluvím o ní často, protože je to alfa a omega znázornění a pochopení vzdálenosti. O co se jedná?

Vzdušná perspektiva zachycuje „množství“ vzduchu/atmosféry mezi malířem a prvkem krajiny, který pozoruje a maluje. A toto „množství vzduchu“ mění to, jak jednotlivé části krajiny vypadají!

Zjednodušeně řečeno – malujete-li hory a nenachází se všechny ve stejné vzdálenosti od malíře, ale jedna je dále než jiná, pak budou mít např. lehce odlišnou barvu, protože je mezi nimi určitá „masa vzduchu“ navíc, která ji zkresluje. Tím, že lehce změníte barvu, zachytíte tak větší vzdálenost. Tato „masa vzduchu“ mění ale nejen barvu, ale spoustu různých dalších drobností, které ve výsledku vytvoří požadovaný efekt. Musíte zapojit navíc také lineární perspektivu.

Právě barvy obecně a práce s nimi je, řekla bych, nejvýznamnější oblastí při zachycování vzdálenosti z celkových cca 7.

Nemusí to být jen hory, může to být prakticky cokoli – lesy, stromy, jezera, kopce, vodopády, apod. Při zachycování vzdušné perspektivy, tedy vzdálenosti v obraze, tedy když se snažíte na placatém povrchu (kterým je váš podklad) vytvořit iluzi vzdálenosti, je důležitá opět znalost teorie barev a to jak komplementárních, tak analogických. V některém z příštích článků se podíváme na to, jak poznáte, že máte problémy se zachycením vzdušné perspektivy.

Dosáhnete v obraze potřebné rozmanitosti

Naučíte-li se využívat potenciál akrylových barev a míchat spousty různých odstínů, které potřebujete, dosáhnete v obraze rozmanitosti. A díky rozmanitosti se váš obraz více přiblíží realitě. A nemám na mysli pouze rozmanitost odstínů barev, ale také rozmanitost v odlišné hustotě či sytosti a průhlednosti barev.

Proč je rozmanitost v obraze tak důležitá? Malujete-li stále stejně, omezeným počtem odstínů barev a barevného využití, jak při malbě každého obrazu, tak všech jeho jednotlivých částí, vypadají všechny vaše obrazy podobně a jednotvárně.

A teď, jakou barevnou rozmanitost mám přesně na mysli? Souvisí s množstvím podobných „neřvavých!“ zemitých přírodních odstínů, např. třeba zelené, které zvládnete namíchat, tedy barev analogických. Proč je to tak důležité? Mají snad všechny stromy stejnou zelenou barvu? Ne. Mají všechny hory stejnou modrou barvu? Mají všechna pole stejnou okrovou barvu? Ne. To je ten důvod.

Já jsem s tímto měla ve svých začátcích velký problém. Obrázky mi přišly jednotvárné, jako by stále nedokončené, jako by jim stále něco chybělo.

Chtějte maximum

Rozmanitosti potřebujete dosahovat ale nejen v oblasti barev, ale také v oblasti štětců, tahů, velikostí, proporcí, množství detailů, lehce odlišného způsobu malby různých optických vzdáleností, atd. Možností máte mnoho. A nejlépe uděláte, když vše spojíte, čímž docílíte maximálního možného výsledku. Chtějte maximu a nespokojte se s něčím „co stačí“!

Rozmanitost krajiny je jedno z velmi důležitých témat krajinomalby. Teď chci jen, aby vám byl jasný význam a důležitost toho, naučit se efektivně využívat akrylové barvy a míchání barev (teorii barev).

Zvýší se vám sebevědomí a ušetříte čas při malbě

K něčemu se vám přiznám. Na začátku, když jsem s malbou krajin začínala, pro mě bylo míchání barev jedním velkým strašákem. Myslela jsem si, že je to věda až do doby, než jsem zjistila, že existuje právě něco jako teorie barev.

Jakmile jsem se naučila pár základních informací, zjistila jsem, že to vůbec není těžké, jak jsem si myslela, a ulevilo se mi.

Mělo to na mou psychiku při malování docela velký vliv a pozitivní efekt. Už jsem se při malbě tolik „nebála“, že obraz barvami pokazím. Zároveň jsem se už nemusela soustředit na tolik oblastí při malbě. Oblast barev už jsem měla lépe zvládnutou a mohla jsem se soustředit na jiné oblasti, ve kterých jsem se potřebovala zlepšit.

To je i důvod, proč doporučuji s mícháním barev začít ještě před tím, než se vrhnete na celé obrazy. Zvládnete-li práci s barvami, odpadne vám jedna velká část, možná i trochu stres a posunete se k dalším oblastem malby, jako jsou práce se štětci a poté postup a základy krajinomalby.

Také čas, který při malbě jednotlivých obrazů ušetříte, není zanedbatelný. Nebudete muset přemýšlet nad barvami a budete malovat rychleji. Čím svižněji a jednodušeji vám půjde míchání barev, tím větší zábava pro vás malování bude.

Co vlastně znamená, naučit se míchat barvy?

Myslím, že už jste si udělali představu, proč je užitečné naučit se míchat barvy. Ale víte vlastně, co to „naučit se míchat barvy“ obnáší? Pokud ne, zůstaňte se mnou ještě chvilku a trošku si to probereme.

Obecně lze říci, že prvním bodem je, naučit se z jedné barvy namíchat barvu jinou. To vás určitě nijak nepřekvapilo. Ale teorie barev a míchání barev toho zahrnuje mnohem víc – práci s komplementárními a analogickými barvami, „teplotu“ barev a jak s ní v obraze pracovat (což je také důležité při zachycování vzdálenosti), jakým způsobem míchat barvy pro stinnou oblast.

Důležité je, že se to neučíte kompletně nazpaměť jako básničku. Ale naučíte se chápat i souvislosti a jaký vliv to má na obraz krajiny, tzn., kde a jak se to projeví. Pochopíte-li vzájemné souvislosti, už se to nebudete muset učit zpaměti, bude pro vás jednoduché si to zapamatovat.

Chcete-li s mícháním barev pomoci, ať už proto, že sami nevíte, jak na to, nebo chcete získat informace rychleji, než kdybyste si vše sami vyhledávali, využijte „Tahák teorie barev“ a ebook „Absolutní kontrola nad mícháním barev“, který jsem pro vás vytvořila a najdete je oba v balíčku „Ovldáněte krajinomalbu akrylem“.

Budu ráda, když mi do komentářů napíšete, jak vám jde míchání barev, s čím máte při míchání problémy a co vám naopak jde. To je pro dnešek vše a těším se na vás zase příště.

Pokud vám to dnes ještě nestačilo, koukněte se do seznamu článků a přečtěte si další, nebo se koukněte na videa, která tvořím zde.

Pokud cítíte, že se chcete do krajinomalby akrylem vrhnout po hlavě a už na nic nečekat…

… Ale nevíte, jestli se vydat na cestu “malíře samouka” nebo si nechat s výukou malby pomoci, začněte tím, že si stáhnete průvodce  “Objevte, která malířská cesta je pro vás”. Máte-li problém s výběrem pomůcke, pak se vám hodí „Průvodce výběrem pomůcek“.