Zdravím vás a vítám u dalšího článku. Dnes bych se chtěla rozpovídat o tom, jestli jsem někdy zvažovala uměleckou školu. Chci se k tomuto tématu trošičku rozšoupnout a říct vám také to, co si dnes o uměleckých školách myslím, nebo jaký mám názor na kurzy malování.
Nejprve zabrousíme trošku do mé minulosti, do mého dětství…
Z mé minulosti…
Někteří z vás už možná víte, že jsem se v deváté třídě základní školy rozhodovala, jestli si podám přihlášku na střední uměleckou školu. Podmínkou přijímacího řízení bylo, že uchazeč musel předložit portfolio svých výtvorů. Jenže já tehdy žádné takové portfolio neměla. Proto jsem se půl roku před přijímacími zkouškami rozhodla navštívit základní uměleckou školu a získat nějaké informace.
Zajímalo mě, jestli by mě dokázali na přijímačky připravit, kolik by kurzy stály, jak by probíhaly, atd. Bylo mi řečeno, že samotný kurz stojí něco přes 1000 Kč na půl roku (což bylo před více než 15 lety celkem dost peněz), s tím, že si ještě veškerý umělecký materiál musím sama koupit a nosit. Kurz měl pevně stanovený řád jednotlivých lekcí, takže zde pro individualitu nebyl příliš prostor. Při tom všem jsem navíc neměla jistotu, že mě tyto kurzy zvládnou na přijímací zkoušky připravit. Nakonec jsem se rozhodla, že půjdu cestou tehdy běžného vzdělání a přihlásila jsem se místo na uměleckou školu, na obchodní akademii.
A co vysoká umělecká škola?
Později jsem občas uvažovala, jestli bych nezkusila třeba vysokou uměleckou školu, ale říkala jsem si, že pravděpodobnost, že se na ni dostanu, je nejspíš ještě menší, než byla v případě střední umělecké školy. Myslela jsem si to, protože na tento typ vysokých škol se hlásí především absolventi právě středních uměleckých škol, kteří o umění ví mnohem více než já. V této fázi pro mě bylo už snadnější „vzdát se“ této vysoké školy, protože jsem příliš netoužila zabývat se dějinami umění a tím, co který malíř kdy namaloval. Chtěla jsem sama malovat a ne zjišťovat, co malovali jiní. Také se mi nezdálo právě to, že se učíte více technik, postupů a malbu všeho možného. Proto jsem místo umělecké vysoké školy zvolila vysokou školu s ekonomickým zaměřením.
Jak to vidím zpětně? Jsem ráda nebo lituji, že jsem nestudovala uměleckou školu?
Teď, když se ohlédnu nazpět, jsem popravdě ráda, že jsem na uměleckou školu nešla. Myslím si totiž, že by mě to možná „oddálilo“ od toho, co ve skutečnosti chci malovat a co maluji, tady krajiny akrylovými barvami.
Proč jsem se vlastně v malbě krajin zlepšila celkem rychle? Řekla bych, že právě proto, protože se soustředím jen na jednu konkrétní oblast, maluji jen krajiny. Hledám si informace jen týkající se malby krajin. Toto úzké zaměření mi pomáhá proniknout do větší hloubky. Kdybych se snažila malovat vše, tzn. rostliny, krajiny, zvířata, portréty, předměty, atd., bylo by toho najednou moc. Předpokládám, že bych se spíše zlepšovala v každé oblasti jen trochu, protože bych neměla tolik času, vše zkoušet a učit se dopodrobna. Kdežto když veškerou svou energii a pozornost zaměřuji jen na krajiny, zlepšuji se v této oblasti mnohem rychleji.
Myslím, že podobné je to i vzhledem k tomu, čím maluji. Jelikož se soustředím jen na akrylové barvy, mohu zase získat hluboké poznatky a zkušenosti právě z této konkrétní oblasti. Kdybych se soustředila na krajiny, ale malovala bych je tužkou, úhlem, pastelkami, pastelem, akvarelem, olejem, zkrátka všemi možnými technikami, opět bych svou pozornost a energii tříštila.
Věnuji se pouze tomu, co mě baví – malbě krajin akrylovými barvami
To vše, co popisuji v předchozích odstavcích, je vlastně principem uměleckých škol – naučit vás všechny možné techniky malby, kresby všeho možného, co vás napadne. Právě proto jsem v úvodu psala, že by mě studium na umělecké škole nejspíš odvedlo od toho, co bych chtěla ve skutečnosti malovat.
Baví mě přesně tato kombinace malba krajin ale akrylovými barvami. Cokoli jiného už mě tolik nezajímá, ba dokonce malba portrétů mě vyloženě nebaví. Co mě možná ještě také do budoucna láká, je propojení malby krajin s divokými zvířaty. Pokud bych se tomu ale chtěla více věnovat, bude to až ve chvíli, kdy dokonale zvládnu malbu krajin, a až poté se zaměřím na malbu zvířat a naučím se třeba také jejich anatomii.
Má doporučení pro rodiče s dětmi
Dnešní doba je úžasná v tom, že je všude spousta zdrojů informací. A teď bych se ráda obrátila na rodiče, kteří na svých dětech pozorují určitou zálibu v malování nebo umělecké nadání či sklony. Možná zvažujete, jestli máte dát dítě do nějakého kurzu či na uměleckou školu. Zkuste vypozorovat, nebo se dětí zeptat, co je na malování či kreslení baví nejvíce (tedy jaká umělecká oblast).
Možností je opravdu moc. Může to být malba, kresba, a podobné „klasické“ umění, ale může to být i jiný druh umění, jako např. „malba airbrushovou pistolí“, akrylovými fixy, akrylovými spreji, digitální malba/kresba, atd. Pokud chcete, aby se dítě rozvíjelo, potřebujete, aby ho to bavilo. Bohužel si ale také myslím, že zrovna umělecké školy nejsou příliš ochotné podporovat individualitu. Můžu se mýlit, ale pokud na hodinu umění chodí více dětí, asi není v možnostech lektora či učitele, aby se každému věnoval individuálně a dítě si tak mohlo malovat hlavně to, co jeho samotné baví. Zkuste tedy najít zdroje informací či kurzy, které budou přesně sedět tomu, co chce vaše dítko tvořit. Bude-li ho to bavit, bude se tomu často věnovat a bude se tak zlepšovat a dále rozvíjet zábavnou formou.
Ještě pár slov ke kurzům
Když už jsem zmínila také kurzy malby. Jaké mám na ně názory? Snažte si, nebo svým dětem vybrat takové, které zohledňují individualitu. Kurzy, kde všichni malují totéž a ve stejnou dobu, se mi osobně příliš nelíbí. Pokud mi někdo na kurzu zadá, že mám malovat podle jednoho jediného obrázku, který se mi navíc ještě třeba nebude líbit, má takové malování smysl? Budu-li malovat obrázek, který se mi nelíbí, bude to na něm znát. Myslím si, že navíc každý návštěvník kurzu má různou úroveň malovacích schopností a znalostí, což může být také ošidné, zejména v případě, že se jako naprostý začátečník budete srovnávat s někým, kdo je o pár kroků napřed. Může to být zkrátka frustrující.
Kdybych si vybírala nějaký malířský kurz pro sebe, zajímala bych se o to, jestli si můžu malovat to, co chci já a lektor by mě jen vedl k lepším výsledkům.
SHRNUTÍ
Obecně proti uměleckým školám a kurzům nic nemám, zejména když zohlednují, že každý chce tvořit něco svého a osobitého. Jen si zkrátka myslím, že umělecká škola není pro každého. Je vhodná asi spíš pro někoho, kdo se chce obecně věnovat umění, ale zatím netuší, jaké konkrétní oblasti, proto si v této škole vyzkouší vše možné, a poté si vybere, co mu sedí nejlépe. V některých specifičtějších případech si myslím, že může být spíše na škodu než pomoci. Záleží na tom, jak se do budoucna vidíte vy. Možná nějaký kurz malby může být mnohem vhodnější, nicméně bych byla opatrná s výběrem a snažila se volit ty, kde zohledňují individualitu.
Já jsem nakonec ráda, že jsem na uměleckou školu nechodila. Myslím si, že je velkou chybou, zaměřovat se na všechno (malba zvířat, lidí, portréty, atd.). Příliš to tříští pozornost. I bez umělecké školy se člověk může sám dostat, kam potřebuje. Zejména tím, že si hledá vzory a zdroje informací, které ho dostanou k cíli snadněji a přímo. Vím také, že až zatouží po změně svého zaměření, udělám to ze svého rozhodnutí a svým tempem. Mám tedy plně pod kontrolou to, kam chci směřovat.
Děkuji že jste dočetli až sem, pro dnešek je to už vše a těším se na vás zase za týden….
Pokud vám to dnes ještě nestačilo, koukněte se do seznamu článků a přečtěte si další, nebo se koukněte na videa, která tvořím zde.
Jestli cítíte, že se chcete do krajinomalby akrylem vrhnout po hlavě, začněte tím, že si ZDARMA stáhnete průvodce „OBJEVTE, KTERÁ MALÍŘSKÁ CESTA JE PRO VÁS“.
Pokud chcete získat všechny informace podstatné pro krajinomalbu akrylem, pak je pro vás kompletní placený balíček „Ovládněte krajinomalbu akrylem“, který zahrnuje práci s pomůckami, práci s předlohou, oblast míchání barev, podstatné informace ke krajinomalbě a tvorbě obrazů.
Jestli s malbou teprve začínáte a ještě nemáte vybrané správné pomůcky, hodí se vám „Průvodce výběrem pomůcek“. Díky němu získáte jistotu výběru, nebude vám nic chybět a můžete se s klidem poustit hlouběji do světa krajinomalby.
0 komentářů