Techniky akrylové malby: proč ti některé fungují a jiné ti „odporují“

Akrylovými barvami můžeme malovat různými způsoby, tzv., technikami. Pojďme si vysvětlit všechny techniky akrylové malby, ať chápeš názvosloví a rozdíl mezi postupy. Některé už znáš a některé pro tebe budou možná novinkou.

Než to ale uděláme, chci se ještě zmínit o jedné věci…

Začátečníci vs. „profíci“ a techniky akrylové malby

Souhlasím s rozdělením „techniky pro začátečníky a techniky pro pokročilé“, nebo na rozdělení technik na „začátečnické“ a „rozvinuté“ techniky, jak už jsem to párkrát viděla?

Ne. Já s tímto rozdělením nesouhlasím. Víš proč? Značí to totiž, že začátečník není schopný malovat stejným postupem jako pokročilý malíř, což není podle mě pravda. Když máš potřebné informace a znáš možnosti a důsledky, k čemu každá technika a rozhodnutí povede, pak to podle mě zvládne i „začátečník“.

Dělení malby podle úrovně zkušeností, je za mě naprosto příšerné, protože to budí dojem, že toho musíš nejdříve spoustu vyzkoušet a natrénovat, než se dostaneš „ke zlatu“, tedy k fungujícím technikám. Což není pravda. Ty si můžeš zvolit jakoukoli techniku, která je ti blízká a pilovat ji už od začátku. Jasně, že profesionální malíř má postupy vypilované a zažité a jdou mu rychleji, to ale neznamená, že ty jako začátečník nemáš hned ze startu také možnost takových postupů a technik. Rozhodně máš.

Já vidím rozdíl mezi začátečníkem a profesionálem spíše v tom, že začátečník se učí informace, postupy a důsledky, kdežto profesionál si vybírá, co z toho si pro svou malbu vezme, buduje si svůj osobitý malířský styl a pak se v něm zdokonaluje až do nejvyšší možné úrovně, která je v jeho silách.

Pojďme už ale k jednotlivým technikám…

MALBA „ALA OLEJ“

První způsob malby akrylovými barvami, který si zmíníme, jsem si sama pro sebe nazvala „malba ala olej“. Je to proto, protože můžeš malovat akrylovými barvami tak, abys napodobil/a olejomalbu, což je cílem řady umělců.

Proč jsem to nazvala „malba ala olej“ a ne malba „ala akryl“. Protože malba „ala akryl“ jsou prakticky všechny varianty technik dohromady. Kdežto tato varianta „malba ala olej“, je postup, kdy akrylové barvy neředíme vůbec vodou, malujeme jen vlhkým štětcem, případně přestříkáváme paletu, nikoli podklad a malbu. Malujeme spíše v silnějších vrstvách, které jsou plně syté.

Pro malbu „ala olej“, kdy napodobujeme malbu olejovými barvami, doporučuji spíše středně husté (soft body) až husté barvy (heavy body). Můžeme to také kombinovat.

Na těchto fotografiích můžeš vidět obrázek malovaný akrylovými barvami podobně jako barvami olejovými (hory vlevo) a obrázek detailního tahu s texturou a strukturou, malovaný hustými akrylovými barvami.

MALBA „ALA AKVAREL“

Přesným opakem je malba „ala akvarel“. Kdy naopak používáme pro malbu buď řídké (fluidní) barvy, nebo husté barvy ředěné vodou. Ředit můžeme jak husté barvy, tak fluidní barvy.

Takto malujeme v tenkých vrstvách, někdy sytějších, jindy průsvitnějších. Můžeme vrstvit, nebo vše malovat podobně jako vodovkami a barvy do sebe vpíjet. Rozhodně se nejedná o pastovitou malbu s hutnými nánosy.

Pro malbu „ala akvarel“, kdy barvy ředíme větším množstvím vody a napodobujeme malbu akvarelovými nebo vodovými barvami, doporučuji buď řídké barvy vysoce pigmentované, které se mohou už jen lehce doředit vodou, nebo hustší barvy s vysoce kvalitními pigmenty, které naředíme větším množstvím vody (pro toto potřebujeme opravdu top kvalitu, aby s mícháním vodou barvy neztrácely příliš na intenzitě).

U této malby potřebujeme většinou naklonit podklad, aby barvy nestékaly.

„PASTOVITÁ MALBA“

Dalším možným postupem malby akrylovými barvami je tzv. pastovitá malba. Jedná se o hrubé/silné nánosy barvy, hutné vrstvy nebo jednu hrubou vrstvu, kdy chceme „plastické“ tahy. Tyto tahy mohou mít výraznou texturu a strukturu.

Těchto tahů a malby dosáhneme buď za použití akrylových barev heavy body, tedy velmi hustých, nebo za použití různých past a strukturovacích gelů.

Viděla jsem umělce, jak malují technikou pastovité malby např. květiny, jiní zase přidávali do barev třeba písek, aby kmeny stromů vypadaly realisticky a strukturovaně.

MALBA ŠPACHTLEMI NEBO STĚRKAMI, HOUBOU, VÁLEČKEM

Pokud chceš místo štětců malovat třeba pouze špachtlemi, pak máš na výběr opět různé možnosti tvorby.

První možností je, že také používáš středně husté nebo husté barvy jako v případě pastovité malby. Můžeš různě vrstvit, tvořit tenčí i silnější vrstvy, jak se ti líbí.

Druhou možností je používat řídké barvy (naředěné heavy body, soft body, fluidní), které spíše rozléváš na podklad a špachtlí nebo stěrkami tvoříš různé tvary a efekty. Takto můžeš tvořit méně i více pigmentované tenké vrstvy.

Dále můžeš zkoušet malovat třeba pouze houbičkami či válečkem. Mysli ale na to, že těmito „nástroji“ bude realistická krajinomalba velmi náročná, pokud ne úplně nemožná.

U všech těchto variant jde o to, omezit co nejvíce používání štětců a nahradit je plně špachtlemi, případně si zvolíš jeden štětec, kterým budeš obraz dokončovat tam, kde chceš zachytit drobné specifické detaily.

AIRBRUSH, ROZPRAŠOVAČ (SPREJ)

Další technikou, u které se pracuje s tekutými barvami (ředěnými, fluidními či akrylovými tušemi), je technika zvaná „airbrush“, tedy stříkání barvy na podklad. Můžeš k tomu použít vlastní střičku nebo rozprašovač (sprej), do kterého naliješ barvu a stříkáš, nebo existují speciální airbrushové pistole, které jsou ovšem celkem drahé a potřebuješ pracovat ve větraném prostoru a na místě, kde ti nevadí případné znečištění okolí.

KAPÁNÍ, PRSKÁNÍ, POURING, ROZLÉVÁNÍ

Dalšími technikami, používanými při tvorbě obrazů akrylovými barvami jsou kapání barvy kapátkem, prskání barvy štětci z velké dálky, či rozlévání. Existují také speciální média zvaná pouring média, která zamezí propojení řídkých barev při nalévání a vznikají tak různé mozaiky.

Zmiňuji je zase spíše pro úplnost, protože většinu z nich při malbě krajin nevyužiješ. Výjimkou je např. prskání barvy štětinami štětce, jako kdy umýváš kartáček na zuby a přejíždíš štětiny, což můžeš využít při malbě stříkající vody (např. u vodopádu, nebo při malbě vln tříštících se o pobřeží), případně při malbě deště, sněhu, nebo hvězd na noční obloze.

MALBA PRSTY

Další technika je postup, kdy maluješ pouze svými prsty, případně dlaněmi a nehty. Opět je to jedna z metod, která je obtížná pro velmi realistickou krajinomalbu. Příliš se to spolu neslučuje.

LAZURA

Lazura je technika, kdy naředíš akrylovou barvu do požadovaného odstínu a buď touto ředěnou barvou přetíráš celý obraz a dotónuješ ho celý, nebo jen specifické části. Obraz (nebo jeho části) tak dostane specifický nádech. Čímž vlastně části obrazu barevně „propojíš a sjednotíš“.

Lazurou se přetírá již hotový obraz, nikoli podklad před malbou. Pokud ředěnou barvou přetíráš podklad a na ni teprve maluješ, jedná se o podmalbu.

Někdy ti lazura může pomoci opravit barvu, např. její teplotu tím, že již namalovanou část přetřeš jiným odstínem barvy (např. teplou hnědou přetřeš studenějším odstínem hnědé, aby nebyla původní hnědá tak teplá, nebo naopak studenou hnědou přetřeš teplejší poloprůsvitnou vrstvou a oteplíš tak lehce původní barvu). Tato varianta má ale své limity. Někdy ti nepomůže ani lazura a musíš části přemalovat sytou neprůhlednou novou vrstvou.

Kdy nejčastěji používám lazuru? Při malbě spodní části oblohy nad horizontem, která má často šedo-fialovo-modrou barvu. Při malbě mraků, zejména jejich tmavších částí (sytá vrstva bývá často moc výrazná), nebo při malbě mlhy, sněhu, při tónování krajiny, kdy je motivem západ slunce, někdy také při malbě odrazů okolí ve vodní hladině.

Na obrázku vpravo jsem použila lazuru několikrát – při malbě oblohy i oceánu.

TECHNIKA VYŠKRABÁVÁNÍ

Další technikou, kterou můžeš při malbě akrylovými barvami občas využít, je technika vyškrabávání. Smyslem je do ještě mokré vrstvy vyškrábat většinou špachtlí, případně nehtem „tahy“. Tuto techniku můžeš použít jak u hutných vrstev, tak u vrstev ředěných vodou.

Kdy se ti tento postup může hodit v krajinomalbě? Třeba při „malbě“ kmenů u stromů ve střední vzdálenosti, kdy jsou části kmenů málo zřetelné. Namaluješ listoví, nebo jehličí, poté do některých míst vyškrábneš špachtlí kmeny. Vyzkoušej si to, ať vidíš, jak to vypadá. Podobně to můžeš použít při malbě trsů vysoké polní trávy. Namaluješ první vrstvu barvy a do ní vyškrábneš stébla trávy.

TECHNIKA KOLÁŽE

Jedná se o postup, kdy mícháš akrylovou barvu s dalšími materiály, např. s pískem. Můžeš tak dodat na některých místech výraznou texturu, např. když maluješ kmen stromu v popředí a chceš, aby byl plastický. Na podobném principu fungují texturovací gely nebo pasty.

TECHNIKA SMÝVÁNÍ ČI POUŽÍVÁNÍ MASKOVACÍ KAPALINY

Další možnou technikou je technika smývání. Jedná se o postup, kdy maluješ akrylovými barvami podobně jako barvami akvarelovými nebo vodovými a postup je následující… Nejprve namaluješ např. modrou oblohu velmi řídkou barvou, poté vezmeš mokrý štětec bez barvy a v místech, kde se mají nacházet mraky, barvu tímto mokrým čistým štětcem smyješ.

Určitou náhradou tohoto postupu může být požívání maskovací kapaliny v místech, která chceš nechat bez barvy a hodí se to právě pro techniku napodobující malbu akvarelem či vodovkami.

TECHNIKA „TEČKOVÁNÍ“, OPTICKÉ MÍCHÁNÍ BAREV TEČKOVÁNÍM

Takto můžeme nazvat postup, kdy malujeme tak, že děláme dotyky místo vedle místa a barvy neroztíráme. Někteří malíři jsou takto schopni vytečkovat celý podklad barvami tak, že se při pohledu z dálky tahy a barvy spojí a vytvoří obraz. Takovýto obraz vypadá z blízka trošku jako mozaika. Jedná se vlastně o malbu obrazu v jedné jediné hutné různobarevné vrstvě. Při tomto postupu nezáleží na tom, jaké použijeme štětce, nebo jak rychle barvy schnou. Záleží na tom, jaké odstíny máme namíchat a kam je přesně umístíme tak, aby obraz krajiny nakonec vypadal tak, jak chceme. Je to o to těžší, pokud takto chceme tvořit velmi realistické obrazy (nejen krajin).

Toto tečkování můžeme povýšit ještě na obtížnější úroveň tím, že budeme vedle sebe klást barvy, které se při pohledu z dálky opticky změní (zdánlivě smíchají) na jiný odstín (např. když vedle sebe budeme střídavě pokládat modré a žluté tečky, z dálky bude plocha působit zeleně). Jedná se o tzv., optické míchání barev tečkováním.

Já jsem tuto techniku ještě nikdy nepoužila, ale pokud tě to láká, může být tvým specifickým malířským stylem, který hned tak někdo nepoužívá.

VRSTVENÍ

Další technikou práce s akrylovými barvami je vrstvení. To vyžaduje samostatný článek a najdeš ho zde. Podstatou je, že na sebe vrstvíme jednu vrstvu na druhou.

„BLENDĚNÍ“ A ROZMAZÁVÁNÍ, JEMNÉ PŘECHODY A PROPOJOVÁNÍ AKRYLOVÝCH BAREV

Plynulé přechody a rozmazávání či propojování akrylových barev je oblast, která bývá často problematická při použití akrylových barev s klasickou dobou schnutí (ve srovnání např. s akrylovými barvami s prodlouženou dobou schnutí, nebo s barvami olejovými), a tak je potřeba vědět, jak na to. Opět tomuto tématu věnuji samostatný článek.

VÝRAZNÉ PŘECHODY

Jsou chvíle, kdy potřebuješ výrazné přechody s ostrou hranou. Je to prakticky opak toho, když se okraje tahů snažíš rozmazat. V tomto případě potřebuješ okraje tahů ostré. Toho můžeš docílit buď štětci, nebo také špachtlí. Někdy si můžeš pomoci také maskovací páskou, kterou umístíš např. v oblasti horizontu a poté maluješ. Po zaschnutí pásku odstraníš a máš viditelný ostrý přechod.

Jaké případy to jsou? Např. maluješ kmen stromu, budovy, plot, horizont, apod.

U tohoto je důležité, malovat danou část menším počtem tahů, protože čím více tahů vytvoříme, tím více zjemňujeme jeho hrany. U propojování a rozmazávání akrylových barev je nutný pravý opak, větším počtem tahů (nikoli přehnaným počtem) hrany a okraje tahů právě rozmazat. A v tom je ten rozdíl.

Techniky akrylové malby – shrnutí

Tak, tohle jsou techniky, které můžeme při své malbě používat. Nemusíme se upínat jen na jednu, ale můžeme klidně ve svých malbách kombinovat řadu z nich. Smyslem není „narvat“ do obrazu všechny, ale vybrat si ty, které chceme do procesu malby zapojit – jednorázově i opakovaně.

Určitě se kombinování neboj. Nemusíš se soustředit jen na jeden typ hustoty barev a jeden způsob používání. Maluj jak fluidními barvami nebo akrylovými tušemi, tak středně hustými a klidně i extra hustými barvami v jednom obraze, a používej různé techniky. Takto namaluješ velmi rozmanité obrazy. Kombinuj spolu ale opravdu kvalitní barvy a ne kvalitní s nekvalitními, těžko říct, co by z toho nakonec vzniklo. Mně právě kombinace hustot vyhovuje nejlépe.

Důležitá poznámka…

Jedna poznámka na závěr, nejsem akademický malíř, nemám vystudovánu uměleckou školu a techniky malby. Postupy, které jsem právě zmínila, jsou ty, které jsem sama vypozorovala a pokud by je slyšel akademický malíř, možná by mi to zkritizoval, nebo by řekl, že mi jich řada chybí. Až je objevím, doplním je sem. Zatím jsem jich více za svých devět let malby nepotřebovala. Stejně tak jsem se snažila je popsat lidsky, laicky, tak, jak je vnímám, nikoli odbornými výrazy. Děkuji za pochopení.

ZÁVĚREM

Na techniky malby mi přišlo už spousta dotazů a tak věřím, že tento článek ti je dostatečně shrne a objasní. Techniky a zvolený počet, který se rozhodneš do své malby zapojit určitě souvisí také s tím, jaký máš malířský profil.

Maximalista si je bude snažit osvojit všechny, minimalista si vybere jen to, co nutně potřebuje. Technický perfekcionista si bude bedlivě vybírat takové, které mu umožní nejlepší precizní výsledek, intuitivní chaotik si vybere ty, které mu pomůžou vyjádřit emoce a budou ho bavit. Tvůj malířský profil může být odpověď na to, proč tě některé techniky lákají a fungují ti, a k jiným budeš mít třeba rezistenci a budou tvému malířskému stylu „odporovat“.

Jestli nevíš, jaký malířský profil je ten tvůj, test k jeho zjištění najdeš zde:

Pomůže ti pochopit, jaké techniky pro tebe mohou být vhodné a případně také kolik.

K technikám akrylové malby je to už vše a já se těším zase příště.

Hanka