Proč nefunguje univerzální postup malby?

Tentokrát se koukneme na zoubek tomu, proč nefunguje univerzální postup malby, tzn. přesný postup, který se naučíte a podle toho malujete. Řada začátečníků má představu, že se naučí přesný postup krok za krokem, jak něco namalovat.

Já jsem zastánce toho, že malování se dá naučit. To už asi víte. Ale co možná ještě nevíte, je to, že tím nemyslím nějaký určitý naučený univerzální postup malby přesně krok za krokem. Mám na mysli spíše to, že je možné, naučit se základní zákonitosti malby krajin, které fungují univerzálně, nikoli celý postup malby nazpaměť.

Co je podle mě univerzální postup malby

Co mám vlastně na mysli, když píšu o univerzálním postupu malby? Podle mě nelze přesně říci třeba toto: „Když malujete jehličnatý strom, namícháte si barvu tak, že použijete hookerovou zelnou a nějakou tmavší hnědou (sienu pálenou, nebo umbru pálenou) v poměru 80:20, vezmete si k tomu oválný štětec filbert velikosti 10 s přírodními štětinami a poklepáváním namalujete první vrstvu jehličnatého stromu. Poté necháte vrstvu zaschnout. Pro malbu druhé vrstvy si namícháte vhodnou barvu z hookerové zelené a žluté barvy v poměru 50:50. Dále stejným postupem jako v předchozím případě namalujete druhou vrstvu…“

Takto nějak by vypadal univerzální postup malby, který by třeba malíř začátečník uvítal. To, co jsem uvedla jako příklad, by třeba fungovalo, ale měli byste každý strom jeden jako druhý. Chyběla by variabilita, jak barevná tak „tahová“, nehledě na to, že by vám zmíněný typ štětce a jeho velikost nemuseli vyhovovat.

Teoreticky to jde, ale co tím získáte?

Samozřejmě, že takto byste mohli malovat. Teoreticky to jde, ale co tím získáte? Je to pro vás ta správná cesta? Připomíná mi to malbu podle Boba Rosse, o které jsem psala v nedávném článku, kdy máte naučený určitý přesný postup a používáte konkrétní skupinu štětců.

Takto bychom z malování udělali spíše určitě řemeslo, a sekali jeden stejný obraz za druhým. Úplně se vytratí originalita, požitek, vlastní osobnost, kterou do obrazu vnesete, a určitá svoboda volby. Nehledě na to, že barvy, které byste se tímto způsobem naučili míchat, by třeba vůbec neodpovídali předloze, podle které malujete.

Možná si teď říkáte, proč chci tedy vytvořit kurz „Základy krajinomalby akrylem“, jehož součástí bude také to, jak namalovat různé části (prvky) krajiny? Protože vás nebudu učit jednu variantu a striktně daný postup, ale předám vám právě základní zákonitosti a široké možnosti, ze kterých si vy sami vyberete, co vám vyhovuje. Poté budete sami schopni určit, který postup použijete u konkrétního obrazu. Tomuto kurzu bude ještě předcházet kurz „Štětce a tahy pro krajinomalbu akrylem“. V něm vám ukážu variabilitu jednotlivých štětců a tahů, kterou můžete mít k dispozici. Následně si sami sestavíte skupinu štětců sobě na míru a vychytáte tahy, které vám budou vyhovovat. Tímto vložíte do své tvorby sami sebe a svou originalitu, nikoli striktně naučený postup.

Nelze říct jediný správný postup

Také si přiznejme, že jediný správný postup totiž neexistuje. Já sama při malbě nepoužívám stále stejný postup, někdy se mi maluje lépe tak, a jindy zase trošičku jinak. Záleží na mé náladě, kolik chci malbou jednoho obrazu trávit času, jak detailně ho chci malovat, jestli mám náladu střídat spoustu štětců, nebo se mi nechce je neustále střídat a pokusím se malovat jen jedním či dvěma. To vše a ještě spoustu dalšího beru v potaz.

Zvolený styl vaší malby dělá hodně. Tím myslím to, jestli malujete detailně a velmi reálnou malbu, nebo vám jde o malbu volnější, kdy chcete zachytit hlavně celek a nejde vám tolik o každý detail. Pro každou variantu totiž využijete jiný štětec a jiné typy tahů.

Skutečnost, že se dá každý prvek krajiny namalovat různými způsoby, může pro začátečníka vypadat „strašidelně“ a náročně. Ve skutečnosti je to vlastně fajn. Malování se tak nestane pro malíře stereotypem, protože si neustále volí různé postupy malby. Tedy pokud chce. A tato variabilita je super.

Jaká je vhodnější varianta návodu a jak nahradit univerzální postup malby?

Nicméně se chcete učit malovat a tak je určitý návod vlastně žádoucí. Za příklad si vezmu malbu jehličnatého stromu, jako jsem to udělala výše, ať máte nějaké srovnání. Byl by tedy mnohem vhodnější např. tento „návod/postup“ na malbu jehličnatého stromu:

• Jako základní barvu si zvolte např. kombinaci hookerové zeleně s tmavší hnědou barvou (např. sienou pálenou či umbrou pálenou). Poměr těchto barev si upravte podle konkrétní barvy na vaší předloze. Tuto barvu berte jako výchozí bod a následně dolaďujte odstín změnou poměru či přidáním třetí barvy (např. červené pro olivovější odstíny, či žluté pro žlutější odstíny. Totéž by platilo pro další vrstvu.
• Pro malbu tohoto stromu si zvolte štětec vějířek, kulatý, oválný filbert, zkosený, dagger stripper, písmomalířský, nebo na detaily, nebo prostříhaný se štětinami, které vám vyhovují (přírodní nebo syntetické). Výběr typu štětce je plně na vás podle toho, kterým štětcem se vám dobře maluje. Velikost si zvolte podle velikosti vašeho plátna (či jiného podkladu) a podle proporcí v předloze.
• Podle typu štětce zvolte správné tahy. Např. pro štětce vějířek, kulatý, či oválný filbert, se hodí tahy, kdy poklepáváte. U zbylých štětců jsou vhodnější tahy, kdy krátce táhnete po plátně. V obou variantách na štětec příliš netlačte.

Vidíte, taky je to určitý návod, ale rozhodně se z něj nevytrácí individualita malíře a jeho osobnost. Je to opravdu jen návod. Navádí vás určitým směrem, nabízí varianty a navrhuje postup nebo možná řešení, nikoli striktně diktuje jedinou možnou variantu, tj. co přesně a jak máte použít.

Co se můžete naučit a platí to prakticky pro každý obraz?

Co se tedy dá naučit a zvládnete pak namalovat jakýkoli obraz? Jsou to následující oblasti:

1. Naučte se správně „manipulovat“ s akrylovými barvami a vodou.
2. Zjistěte, jak správně manipulovat se štětci, tzn., objevte potenciál každého z nich a naučte se různé tahy s ohledem na směr tahu, různý tlak a různé množství barvy na štětci.
3. Osvojte si principy míchání barev.
4. Naučte se základní zákonitosti krajiny, tzn., lineární perspektivu (linie, vzájemné proporce, horizont, nadhled, podhled), vzdušnou perspektivu (jak zachytit vzdálenost pomocí barev, ostrosti, množství detailů a kontrastu) a práci se světlem a stínem.

Proč funguje tento postup? Jednou se naučíte základní zákonitosti, základy práce s barvami, se štětci, míchání barev a poté z toho těžíte při malbě každého obrazu. Tato pravidla totiž fungují pro každou krajinu. Samozřejmě také platí, že čím více se řídíte při malbě předlohou, tím méně pravidel musíte znát, protože to při malbě vykoukáte z předlohy.

V toto případě vlastně platí přímá úměra:

Čím méně se toho chcete teoreticky učit, tím více se potřebujete řídit předlohou a naopak. Čím méně se chcete řídit předlohou a malovat z větší části podle fantazie, tím více potřebujete znát základní zákonitosti krajiny.

Spoléháte-li jen na postup, který vám někdo poradí, sami toho příliš nenamalujete

Jakmile se naučíte základní všeobecně platná pravidla pro krajinomalbu, namalujete jakýkoli obraz. Nebudete k tomu potřebovat žádný univerzální návod a nikoho dalšího, kdo by vám diktoval postup. Budete samostatní, a přesto se vám bude dařit malovat.

Na závěr uvedu ještě jeden příklad:

Můžete se mě zeptat, jak bych namalovalo konkrétně něco na určité fotografii, pak ano, řekla bych vám postup, který mě napadá, jak by to mohlo fungovat. Ovšem na všeobecnou otázku „Jak se maluje tráva?“, nelze říci obecný postup, pokud člověk nezná více detailů. Např. pro malbu trávy v pozadí – nějaké travnaté louky, stačí jakýkoli štětec a táhnout. Pro malbu trávy ve střední vzdálenosti už bych např. volila buď plochý štětec s dlouhými přírodními štětinami, nebo vějířek a poklepáváním bych nanášela barvu na plátno. V případě trávy v popředí nebo rákosí bych volila buď zkosený štětec, dagger striper nebo písmomalířský a malovala rychlými delšími tahy zdola nahoru a snažila bych se příliš netlačit. Vidíte, variant je spousta.

Jakou cestu si zvolíte, je na vás. Zamyslete se nad tím, jestli vám více vyhovuje, že vám někdo udává postup krok za krokem, nebo se chcete stát „samostatnou jednotkou“, kdy budete malovat podle svého, ale naučíte se nejprve důležité základní zákonitosti platné všeobecně.

Pokud vám to dnes ještě nestačilo, koukněte se do seznamu článků a přečtěte si další, nebo se koukněte na videa, která tvořím zde.

Jestli cítíte, že se chcete do krajinomalby akrylem vrhnout po hlavě, začněte tím, že si ZDARMA stáhnete průvodce „OBJEVTE, KTERÁ MALÍŘSKÁ CESTA JE PRO VÁS“.
Pokud chcete získat všechny informace podstatné pro krajinomalbu akrylem, pak je pro vás kompletní placený balíček „Ovládněte krajinomalbu akrylem“, který zahrnuje práci s pomůckami, práci s předlohou, oblast míchání barev, podstatné informace ke krajinomalbě a tvorbě obrazů.

Jestli s malbou teprve začínáte a ještě nemáte vybrané správné pomůcky, hodí se vám „Průvodce výběrem pomůcek“. Díky němu získáte jistotu výběru, nebude vám nic chybět a můžete se s klidem poustit hlouběji do světa krajinomalby.