Může se tvůj malířský profil měnit?

Moje malířská typolgie je mapa, ne diagnozá. Je v pořádku růst a měnit se. Naše podmínky se mění, překážky se mění, motivace se mění…

Když jsem vytvořila malířskou typologii, napadla mě hned v zápětí otázka (a tebe napadá možná taky)…

„A může se můj malířský profil časem změnit?“

Odpověď zní: ANO. A nejenže může — on se má měnit, tedy pokud budeš chtít růst. Tvůj malířský profil není razítko. Není to identita, která tě bude provázet celý život bez možností růstu. Je to spíš jako mapa, která ti ukáže, kde se právě nacházíš, kam vede tvoje energie, a jaké máš možnosti dalšího vývoje. A jako každá mapa se aktualizuje, když se změníš ty…

Mění se tvůj život → mění se tvé potřeby

Malířský profil odráží to, v jaké životní fázi právě jsi. Možná teď potřebuješ:

• víc klidu,
• víc struktury,
• víc svobody,
• víc rychlosti,
• nebo úplně jiný typ motivace než před rokem.

Život se hýbe. A s ním se hýbe i tvoje tvorba. Někdo byl roky intuitivní chaotik, ale najednou potřebuje víc jistoty → a stává se strukturovaným kreativcem. Jiný člověk byl dlouho pomalý vychutnávač, ale cítí v sobě nový tah → a překlopí se v trpělivého postupovatele. Někdo je záměrný minimalista… až do chvíle, kdy se v něm probudí maximalistická zvědavost a touha pochopit malování do hloubky.

Je to naprosto normální. Tvoření je živé — a živé věci se mění.

Profil se mění spolu s dovednostmi

Na začátku se často opíráš o to, co je ti přirozené, někdo o intuici, někdo o techniku, někdo o strukturu a postupy, někdo o chaos a radost. Někdo o všechno a vlastně o nic. Ale jak rosteš, zjišťuješ, že potřebuješ i tu druhou stranu mince, že extrémy velmi často dlouhodobě nefungují.

To znamená:

• intuitivní chaotik může toužit po technickém růstu,
• technický perfekcionista po větší svobodě,
• minimalista po více možnostech,
• maximalista po větší jednoduchosti.

A jakmile se to stane, tvůj profil se posouvá. Není to žádná chyba — je to známka vývoje.

Jak se měnil můj malířský profil – můj pohled do minulosti…

A jak to bylo u mě? Začínala jsem jako přetížený snílek, co má doma dvě malé děti a sní o tom, že jednoho dne začne znovu malovat. Času bylo málo, koukala jsem na videa ostatních umělců a stala jsem se věčným odkladačem. Říkala jsem si, že počkám, až děti trošku vyrostou, aby pro mě malba byla snazží. Chvíli jsem byla hledač jedinečnosti a chtěla tvořit něco, co ještě nikdo. Mé překážky se v čase měnily.

Když přejdeme k motivaci, tak jsem na začátku byla malíř bavič a malíř kliďas, nejprve jsem chtěla formu zábavy, pak jsem chtěla jen chvilku klidu pro sebe. Když jsem ale viděla, že se neposouvám dále a stále maluji stejně bez zlepšení, zvolila jsem přístup malíře hrdiny a chtěla sama sobě dokázat, že na to mám, a že „to urvu“ za každou cenu, i kdyby to mělo trvat do mého důchodu. Teď je mou motivací malováním se plnohodnotně živit a chci být malíř profesionál.

A co míra struktury?

Začínala jsem jako intuitivní chaotik a věřila, že nepotřebuji nic moc znát, že talent a množství namalovaných obrazů stačí pro to, abych se zlepšovala. Když mi došlo, že tudy cesta nevede, přešla jsem do druhého extrému a byla jsem technický perfekcionista. Nakonec jsem zjistitla, že mi nejvíce vyhovuje od každého trošku a dnes jsem strukturovaný kreativec – tohle mi funguje v malbě nejlépe.

Když jsem neměla pro malbu tolik prostoru a financí, toužila jsem po tom, být sebevědomý maximalista, zejména v oblasti pomůcek. Říkala jsem si, co všechno bych si chtěla vyzkoušet a jak rozsáhle bych chtěla tvořit. Jenže jsem k tomu neměla podmínky, a tak jsem vlastně nedobrovolně zvolila cestu záměrného minimalisty, a zjistila jsem, že mi nakonec docela dobře slouží v mnoha oblastech malby. Zjistila jsem, že jsem se vlastně naučila být záměrným minimalistou a spokojit se s málem. Ale v některých oblastech potřebuji a chci více. Proto jsem dnes kombinace minimalisty a maximalisty. Maximalista jsem vlastně především v oblasti získávání informací a vyhovuje mi to, takže jsem současně věčný teoretik. Na začátku mé malířské cesty to tak ale nebylo, byla jsem spíše anti-teoretik, protože jsem nevěřila, že se můžu také něco naučit, myslela jsem si, že se k cíli můžu jedině „promalovat“.

Cesta samouka mi zůstala po celou dobu…

To, že jsem samouk, už víš, to už opakuji roky a to je vlastně to jediné, co mi zůstalo po celou dobu mé malby. Ovšem nejsem jím dobrovolně. Na začátku jsem si nechtěla kupovat drahé kurzy a někam docházet, knih moc nebylo… Začala jsem sama a naučila se to do té míry, kdy už mi vlastně nové materiály nevyhovovaly, protože už jsem informace v nich získala sama. Teď plánuji do budnoucna kombinaci a to ve chvíli, kdy se zlepším v angličitě natolik, abych mohla čerpat ze zahraničních zdrojů informací, kde jsou v malbě dále, než my tady v ČR.

Co se týče tempa růstu, tak jsem na začátku chtěla být „co nejdříve na konci“ a byla jsem rychlý dobyvatel. Chtěl jsem to hned, umět to dohloubky. Jenže později mi došlo, že některé věci potřebují svůj čas, a jsem člověk, který musí některé zkušenosti nebo znalosti nejprve vstřebat, že to zkrátka neuspěchám. Proto jsem dnes trpělivý postupovatel, který ví, kdy si může dovolit zrychlit, a kdy musí zpomalit pro své dobro.

A pokud bychom se podívali na poslední oblast – propojení se světem – pak jsem začínala jako malíř introvert, nechtěla jsem se chlubit, sdílet své malby, ale jakmile jsem viděla, jak moc jsem se dokázala zlepšit, a vzpomínala na to, jak moc jsem si to přála umět, říkala jsem si, že si to nechci nechávat jen pro sebe a můj přístup se změnil na malíře sdíleče.

Všechny změny se neudály samozřejmě najednou a z rozmaru, ale z určité vnitřní potřeby někam se posunout, něco změnit, ustoupit od mých nereálných očekávání, touze nefunkční postupy nahradit pro mě funkčními postupy…

Změna přichází, když si všimneš nesouladu

Nesoulad je moment, kdy cítíš:

„Takhle tvořit nechci.“
„Už mě to netáhne.“
„Tohle už nejsem já.“
„Něco v mém procesu přestalo fungovat.“

Nesoulad není problém. Je to volání po změně. Často je to první krok k tomu, aby ses posunul/a dopředu a objevil/a nový způsob malování, který ti víc sedí.

Hloubka změn může být různá…

Profil můžeš měnit v různých hloubkách. Může se jednat o rychlou „povrchovou“ změnu. Například začneš používat jiný postup, rychlejší přístup nebo nový formát. To může dočasně posunout tvoje tempo, míru struktury, nebo preferovaný styl.

Nebo můžeš projít střední postupnou změnou. Ta se týká hlubších tvůrčích návyků – víc se strukturuješ, nebo naopak rozpouštíš pravidla, měníš vztah k informacím, vybíráš jiný typ pomoci, mění se tvoje motivace, atd. Tohle trvá týdny až měsíce.

Třetím typem a vlastně hloubkou změny je „jádrová“ změna, ta je velmi transformační a „vzácná“ nebo ojedinělá, neděláš ji příliš často, ale ke změně v tobě dojde vlivem nějakého momentu, kdy se změní například tvoje životní hodnoty, tvoje energie, tvoje vnímání tvorby, tvoje životní situace (např. odrostou děti, máš možnost změnit kariéru, přestaneš pracovat a užíváš si důdchod, apod.). A pak se může posunout i několik kategorií tvého profilu najednou. Tohle se stává třeba po velké životní změně, po vyhoření, po delší pauze nebo po období intenzivního růstu. A je to normální.

Tvůj malířský profil není jednosměrka

Možná tě překvapí, že teď můžeš být maximalista, za rok minimalista, a za další rok kombinovaný typ. A je to v pořádku. Možná jsi teď samouk, ale v budoucnu budeš chtít vedení, aby ses rychleji posunul/a. Možná jsi teď věčný student, ale pak se staneš informačním praktikem, který chce hlavně tvořit. Tvoje malířská cesta je živá a tvůj profil se hýbe s tebou. Důležité je uvědomit si, co opravdu chci. A to je podle mě ta nejtěžší část, protože člověk hodně věcí ovlivňuje zvenčí.

Co je důležité?

Neptej se: „Který profil je nejlepší?“, ale „Jaký profil je nejlepší pro mě teď, v této fázi?“ To je klíč k růstu bez frustrace.

Jak zjistíš, jestli se tvůj profil mění? Polož si 3 otázky:

1. Tvoří se mi teď snadno, nebo s odporem?
2. Jak by moje malování muselo vypadat, abych se k tomu rád/a vracel/a, abych se od malby nedokázal/a odtrhnout?
3. Dělám věci tak, jak chci, nebo jak jsem zvyklý/á?
4. Dělám věci tak, jak chci já, nebo jak to po mě chce okolí, nebo jak vidím u ostatních umělců, protože si myslím, že by se to tak mělo?
5. Kdy naposledy jsem měl/a pocit, že můj proces dává smysl?

Pokud se odpovědi změnily oproti minulosti… pak se mění i tvůj profil.

Chceš zjistit, kde se nacházíš právě teď?

Můžeš si zdarma udělat test, který ti tvůj aktuální malířský profil odhalí:

A jestli ti za čas vyjde jiný výsledek než dnes? Není to chyba. Je to vývoj, je to růst a tvá touha po změně.

Otestuj se 2x…

Pokud dnes vidíš test poprvé, otestuj se třeba 2x... Nejprve si upřímně odpověz, co je pro tebe typické teď v tuto chvíli. Nic nepřikrášluj, odpověz si upřímně. Poté udělej druhé kolo a upřímně si odpověz, jak chceš, aby tvé malování vypadalo, co by bylo tak super, že by tě to zvedlo ze židle… To je cíl tvojí cesty pro nejbližší dobu. Za rok můžeš celý proces zopakovat a uvidíš rozdíl, případně to, jestli už jsi ve své „vysněné destinaci“.

A tímto se s tebou dnes sloučím, klidně mi napiš do komentáře, co ti vyšlo – tvůj současný profil i tvůj vysněný, ráda si to přečtu. Měj se krásně a příště ahoj.

Hanka