Malování krajin akrylem: Co je dané a co si můžete volit…?

Malování krajin je nádherný způsob, jak propojit umění s přírodou a vyjádřit se. Mnoho lidí si přeje vytvořit obraz, který je nejen realistický, ale také plný emocí a osobitého stylu. Přesto se často setkávám s tím, že začátečníci i pokročilí malíři narážejí na stejné překážky: jejich obrazy působí ploše, barvy neodpovídají realitě, nebo neví, jak dosáhnout správné atmosféry.

Naučit se efektivní postupy a poznat, které postupy jsou nutné, které vám pomohou k co nejlepším výsledkům, a které jsou volitelné, je něco, co vám ušetří čas, materiál i frustraci, a co je nejdůležitější – přinese vám to radost z tvoření a jistotu v každém kroku. Tento článek vám pomůže objevit, v čem může být vaše malířská cesta efektivní, ale zároveň jedinečná…

Ještě jsem se nesetkala na internetu s nikým, kdo by to vysvětloval z takového pohledu, jak vám to vysvětlím dnes já. Pojďme na to…

PILÍŘE, NA KTERÝCH KRAJINOMALBA AKRYLEM STOJÍ

Nejdříve si musíme ujasnit pilíře, na kterých malování krajin akrylovými barvami stojí…

1. Výběr vhodných „kompatibilních“ pomůcek.
2. Ovládnutí svých pomůcek a využívání jejich maximálního potenciálu.
3. Míchání barev a aplikace poznatků teorie barev do praxe. Tomu odpovídající barevná paleta.
4. Práce s předlohou.
5. Znalost malby krajin.
6. Postupy, jak můžete tvořit obrazy.

V každém z těchto pilířů jsou části a postupy, které jsou nutné, a pak ty, které jsou volitelné, a tyto volitelné můžeme rozdělit ještě na ty, které jsou ideální pro realistickou krajinomalbu a které jsou naprosto dobrovolné pro jakoukoli malbu i pro tu volnější.

Řekněme si teď detailněji, jak jsou tyto pilíře provázané a na co konkrétně mají vliv…

VÝBĚR POMŮCEK

Výběr pomůcek má vliv na pohodlí při malbě, jejich vhodné volby vám pomohou při zobrazování realistické krajiny. Mohou vám usnadnit práci s akrylovými barvami, zejména s rychlým schnutím akrylových barev, mají tedy vliv také na rychlost a plynulost malby. Volba pomůcek může přispět také k tomu, jak rozmanitý obraz budete zvládat malovat. Pokud se omezíte ve výběru pomůcek, pak to může mít vliv na volbu postupu malby, protože bez některých nebudete schopni některé postupy „naplňovat“ a provádět. Mít všechny potřebné pomůcky tedy znamená mít následně dostatek možností při malbě a nemuset se omezovat.

Co je dané:

• Minimální množství pomůcek, které potřebujete a bez kterých se v krajinomalbě akrylem neobejdete.
• Kompatibilní a „spolupracující“ kombinace tvořících (akrylové barvy, štětce, podklad) a sloužících pomůcek (stojan, paleta, čistička štětců, další drobné pomůcky).

Co je variabilní:

• Vše ostatní je variabilní a záleží na vašem rozpočtu, množství místa, preferencích, míře minimalismu či maximalismu, atd.

OVLÁDNUTÍ POMŮCEK

Ovládnutí svých pomůcek má vliv na to, jak dobře nebo špatně se vám bude s pomůckami pracovat, jak efektivně nebo chaoticky budete zvládat následující kroky malby. To, jak umíte s pomůckami pracovat, vám pomáhá při zobrazování realistické krajiny a dodání rozmanitosti (barevné, tahové, proporcionální, v míře detailů, rozmanitost kontrastů, atd.). Díky ovládnutí pomůcek můžete volit postupy malby, které jsou pro každý obraz jednotlivě nejlepší, s ohledem na vaši předlohu, a má vliv také na zrychlení malby, snížení problémů s rychlým schnutím akrylových barev, a opravě chyb.

Co je dané:

• Potřebujete umět pracovat s vlastnostmi akrylových barev, především s rychlostí schnutí, konzistencí, pigmentací během malby.
• Potřebujete znát možnosti tahů.
• Pochopení materiálových vlastností pomůcek a jejich limity.

Co je variabilní:

• Záleží na vás, jestli budete hledat minimum možností použití, nebo maximální možnosti používání všech vašich pomůcek. Míra využívání je tedy na vás.

MÍCHÁNÍ BAREV A BAREVNÁ PALETA

Míchání barev a barevná paleta jsou spojené nádoby. Potřebujete umět míchat barvy, ale pokud pro to nebudete mít vhodnou barevnou paletu (tedy koupené vhodné barevné odstíny tub), pak je nebudete umět používat v praxi. Stejně tak pokud budete mít vhodnou barevnou paletu, ale nebudete vědět co s ní, a nenavážete na ni teorií barev a její používání v praxi při malbě obrazu, nebudete mít výsledky.

Míchání barev tedy zasahuje jak do výběru pomůcek (barevných tub), tak do zobrazování realistické krajiny, tzn., odstínů v krajině, znázorňování stínů, práce s různou optickou vzdáleností v krajině pro dodání iluze vzdálenosti a dálky, nebudete umět pracovat s kontrastem, proporcemi, tvary, objemem. Míchání barev je také prostředek stupňování, umožňuje vám také práci s teplotou barev, či harmonií obrazu, pomáhá při znázorňování barevné kompozice obrazu, kdy si určujete míru barevného propojení celé krajiny. Nezapomeňme také na barevnou rozmanitost, která je důležitá.

Poklud ovládáte míchání barev, pak zrychlujete svou malbu, snižujete problém s rychlým schnutím akrylu, šetříte čas i peníze.

Co je dané:

• Pravidla teorie barev.
• Minimální barevná paleta.

Co je variabilní:

• Míra využívání pravidel teorie barev nebo jejich stupňování, či záměrné porušování je na vás.
• Barevná paleta, která bude širší, než minimální barevná paleta, je také volitelná.
• Míra barevné rozmanitosti a respektování barev přírody je také na vás.
• Míra barevné harmonie je na vás.

PRÁCE S PŘEDLOHOU

Umíte-li pracovat se svou předlohou před samotnou malbou, tzn., že si umíte vytvořit kvalitní rozbor předlohy, ale také ho umíte při malbě využívat ve svůj prospěch, opět to zlepší vaši malbu. Jak konkrétně? Nejen, že opět zrychlíte svou malbu, snížíte problém s rychlým schnutím akrylových barev a šetříte čas i peníze, ale také víte, jaké pomůcky pro danou malbu potřebujete, dokážete krajinu zobrazit velmi realisticky (budete-li chtít).

Co to konkrétně znamená? Dokážete míchat vhodné odstíny, zachycovat stíny, vzdálenost, kontrast, proporce, tvary, objemy, kompozici, díky předloze si pohlídáte míru stupňování, můžete si vytvořit barevnou mapu, takže se vám budou snadněji míchat odstíny, pohlídáte si v krajině teplotu barev, barevnou harmonii, barevnou kompozici. Předloha vám ukazuje, jaký můžete použít postup.

A co je nejdůležitější… Předloha je nástrojem kontroly a ukazuje vám, jaké vztahy platí v dané malované krajině. Některé vztahy platí obecně pro všechny krajiny, jiné jen pro tu právě zvolenou. A díky rozboru předlohy a jeho důležitým částem, dokážete odhalit vše, co je pro danou krajinu důležité a na nic během malby nezapomenete.

Chci ještě zdůraznit, že pokud děláte rozbor při malbě, až když vám teče do bot, až když nevíte, jak dál, je to pozdě a malbu si tím zbytečně komplikujete.

Co je dané:

• Pravidla v dané krajině.
• Minimální rozsah rozboru předlohy, tj. oblasti a vztahy, kterých je potřeba si všímat.

Co je variabilní:

• Míra využívání rozboru předlohy.
• Míra respektování nebo záměrného narušování pravidel v malované krajině.
• Forma rozboru předlohy.
• Záměrné odchýlení se od rozboru, případné změny, které jsou ku prospěchu.
• Opakované využití jednoho rozboru předlohy, nebo ne.
• Kompoziční přístup (volíte si vlastní kompozici).
• Odchýlení od předlohy – obecně nebo jen v některých částech.
• Jak dlouho před malbou ho provádíte.
• Jestli ho provedete a hned malujete, nebo si vytvoříte rozbory dlouho předem „do zásoby“.
• Míra kontroly malby s předlohou.
• Tvorba barevné mapy.

ZNALOST MALBY KRAJIN – PRINCIPY A PRAVIDLA MALOVÁNÍ KRAJIN

Dalším pilířem je znalost malby krajin a jde o to, abyste znali pravidla, která obecně platí pro každou krajinu. Příroda má svá pravidla, která jsou typická. Pokud znáte tato pravidla a tedy principy malby krajin, pak víte, co je důležité a co je volitelné, dokážete volit pomůcky a ovládat je tak, jak během malby potřebujete, můžete si určovat míru realismu nebo naopak volnějšího malířského stylu, můžete si určovat míru rozmanitosti, zrychlíte svou malbu.

Znáte-li pravidla malování krajin, víte, jak v obraze pracovat se stíny, s optickou vzdáleností, s perspektivou, s kontrastem, s proporcemi a překrýváním, umíte znázorňovat tvary a objem. Jakmile tohle vše budete schopni znázorňovat, můžete si vybrat postup nebo postupy, kterými to provedete. Čímž se dostaneme k poslední části a tou je znalost malby obrazu, respektive, znalost různých postupů, jak namalovat obraz. Znalost malby krajiny je o pravidlech v krajině, znalost malby obrazu znamená postup, jak to vše znázorníte.

Co je dané:

• Optická pásma v krajině (pozadí, střední vzdálenost, popředí).
• Pravidla perspektivy (vzdušné i lineární).
• Světlo a stín (jejich umístění a vzájemný kontrast).
• Minimální funkční kompozice (lineární, prostorová, barevná).
• Minimální kontrast.
• Rozmístění detailů.

Co je variabilní:

• Míra stupňování.
• Míra respektování nebo záměrného narušování pravidel v malované krajině.
• Kompoziční změny (volíte si vlastní kompozici), nad rámec minimální funkční kompozice.
• Intenzita kontrastu.
• Míra znázornění detailů (detailnost vs. volnost).

ZNALOST MALBY OBRAZU

Postupů, jak znázornit krajinu na podkladu je spousta. Jedná se vlastně o volbu technik a volbu pořadí jednotlivých kroků, jejich návaznost.

Technikami jsou: malba „ala olej“, malba „ala akvarel“, pastovitá malba, malba špachtlemi nebo stěrkami, či houbičkou nebo válečkem, technika airbrushe, rozprašovače či sprejování, technika kapání, prskání, pouring, rozlévání, malba prsty, technika využívání lazury, technika vyškrabávání, technika koláře, technika smývání či používání maskovací kapaliny, technika tečkování, či optické míchání barev tečkováním, technika vrstvení, technika „blendění“ a rozmazávání, jemné přechody a propojování, nebo naopak výrazné přechody.

Můžete používat jednu techniku, nebo jich v obraze kombinovat více. Všechny tyto techniky rozebírám v ebooku „Objevte potenciál akrylových barev“. Pro krajinomalbu je všechny nepotřebujete, nemusíte je tedy umět, ale když budete chtít, můžete.

Volba pořadí jednotlivých kroků znamená, jak budete postupovat na podkladu, jestli budete malovat na zóny (malba jedné části od začátku do konce, pak se přesunete k další a pak k další, dokud nenamalujete celý obraz), na tři hlavní fáze (rozblokování, modelování, detaily), nebo je budete kombinovat. Rozhodujete také o tom, kolik budete malovat vrstev, případně v jakém pořadí (vrstvy, nebo jednotlivé části obrazu).

Co je dané:

• Minimální základní funkční postup malby, tzn. minimálně jedna vrstva.
• Volba malby na zóny, na tři hlavní fáze, nebo kombinace – volba jedné varianty.

Co je variabilní:

• Volba techniky a počtů použitých technik.
• Míra variability technik a počtů obraz od obrazu (tzn., můžete neustále opakovat jen jeden postup a techniku, nebo je střídat podle toho, co vyžaduje váš obraz).
• Zařazení některých kroků do procesu malby (např. rozvržení obrazu tužkou, rozvržení podmalbou, závěrečné lakování, atd.).

Pro některé předlohy je omezené množství postupů, pro jiné je to neomezené. Pokud neznáte správné postupy, můžete opakovaně narážet na tytéž chyby a problémy. Naučte se postupy, které opravdu fungují.

VŠECHNY TYTO BODY MAJÍ JEDNO SPOLEČNÉ

Každý tento pilíř je způsob, jak si tvořit svůj osobitý malířský styl. Pomůckami počínaje, postupem malby a dalšími úkony konče. V každém tomto pilíři máte obrovskou škálu možností, jak zůstat kreativní a svobodní. Smyslem je, zachytit to, co chcete.

 „Umění není o pravidlech, ale o možnostech. Pravidla nám dávají směr, možnosti nám dávají svobodu.“

Krajinomalba akrylem je jedinečná kombinace techniky, respektování pravidel a kreativity. Každý, kdo se pouští do malování krajin, se dříve či později potýká s otázkou: mám dodržovat pravidla, nebo je mohu porušovat? Začátečníci se často obávají, že bez přesného vedení vytvoří nesprávný obraz, zatímco pokročilí malíři někdy cítí, že jsou svázaní pravidly. Pokud pochopíte, co v krajinomalbě funguje univerzálně a kde je prostor pro vlastní vyjádření, získáte svobodu i jistotu při tvorbě současně.

S některými prvky krajinomalby ale nic nenaděláme, mají pevný základ, protože to jsou principy, které podporují realističnost, harmonii a vizuální čitelnost obrazu.

Největší mýtus: „Musím se při malování krajin držet přesné reality, jinak to nebude dobrý obraz.“

Pravda: Realismus je jen jedna z cest. I krajinomalba může být expresivní nebo abstraktní, pokud si zachová vizuální logiku.

Přehnaná snaha o dokonalost vám nezaručí krásný obraz. Pokud se snažíte napodobit fotografii do posledního detailu, obraz může ztratit svůj charakter.

Mnoho lidí si myslí, že realistická krajina musí být namalována do nejmenšího detailu. Opak je pravdou. Přílišnou snahu o přesný realismus by mělo nahradit zachycení atmosféry krajiny. Můžete dodávat krajině dynamiku (např. obloze). Další chybou může být absence ohniska, které přitáhne pozornost diváka. S tímto vším si můžete hrát, jak budete chtít, na tohle už nejsou žádná pravidla. Jde o to vytvořit atmosféru, která diváka vtáhne do obrazu nebo nějak zaujme.

STRACHY, KTERÉ VÁM BRÁNÍ V RŮSTU

Často slyším: „Co když to pokazím?“ „Nejsem dost dobrý/á.“ „Nikdy nebudu malovat jako profesionálové.“

Pravda je, že každý umělec začínal od nuly. Rozdíl mezi těmi, kteří uspěli, a těmi, kteří to vzdali, je v tréninku a ochotě učit se.

Plánujte jako architekt, tvořte jako umělec Než začnete malovat, věnujte čas přípravě. Určete hlavní body tvorby obrazu. Místo slepého kopírování barev z fotografie se zaměřte na barevné vztahy. Zkuste najít dominantní tóny vaší krajiny.

Světlo jako hlavní hrdina obrazu… Světlo definuje atmosféru a hloubku krajiny. Naučte se sledovat, odkud světlo přichází, jak ovlivňuje barvy a kde vytváří největší kontrasty. Podle toho modelujte objekty.

Používejte tři základní pásma krajiny: popředí, střední vzdálenost a pozadí. A nebojte se nechat některé části obrazu nedořešené. Ne všechno musí být detailní.

VAŠE OSOBITÁ TVORBA PŘI MALOVÁNÍ KRAJIN: Cesta k autenticitě

Abyste byli schopni se rozhodnout, které varianty a části postupu „jsou ty vaše“, potřebujete vědět, co která část obnáší a to se dozvíte v mých produktech….

Každý umělec má svou vlastní „malířskou cestu“. Postupy, které spolu můžeme objevovat, vám pomohou nejen zlepšit techniku, ale také dát vašim obrazům osobitost. Nebojte se kombinovat výuku malby a experimentování.

Zmatek, mezi teorií a vlastní intuicí nebo vlastním pojetím může vést k nejistotě a zbytečným chybám. Pokud nevíte, na co se kdy zaměřit, co je podstatné, a co už ne, můžete se snadno ztratit, a pojímat malbu krajin zbytečně složitě. Chcete-li se v krajinomalbě posunout, nestačí jen „zkoušet a doufat“ – potřebujete vědět, jak na to.

Když se podíváte na obrazy zkušených malířů, mohou působit snadně a přirozeně. Za tímto dojmem se ale skrývá pochopení, které si můžete osvojit i vy. Všechny malířské problémy mají řešení.

Nakonec nejde jen o techniku – jde o vás. Vaše krajiny nemusí vypadat jako fotografie. Měly by odrážet váš pohled na svět.

Existují pevné principy malování krajin, které pomáhají obrazu fungovat, ale máte i velký prostor pro kreativitu. Důležité je pochopit pravidla, ale nebát se je ohýbat ve prospěch vlastní originality.

Každý malíř je zároveň objevitel a tvůrce. Nemusíte kopírovat přírodu věrně – interpretujte ji svým vlastním způsobem. Vaše volby jsou tím, co dělá váš styl jedinečným.

Některé postupy a body malby je nutné dodržovat vždy, některé jen tehdy, když chcete nejlepší možný výsledek a pak jsou postupy, které vám pomůžou, ale když je nepoužijete, svět se nezboří.

Možné postupy a přístupy k malování krajin vám ukazují směr, ale kudy přesně půjdete, to záleží jen na vás.

Děkuji, že jste dočetli až sem, dnes už je to vše a já se na vás budu těšit zase příště.

Pokud vám to dnes ještě nestačilo…

… koukněte se do seznamu článků a přečtěte si další, nebo se koukněte na videa, která tvořím zde.

Pokud cítíte, že se chcete do krajinomalby akrylem vrhnout po hlavě a už na nic nečekat, PAK JE PRO VÁS VHODNÝ BALÍČEK „OVLÁDNĚTE KRAJINOMALBU AKRYLEM“…

… A pokud nevíte, jestli se vydat na cestu “malíře samouka” nebo si nechat s výukou malby pomoci, začněte tím, že si stáhnete ZDARMA průvodce  “Objevte, která malířská cesta je pro vás”. Ještě váháte, jestli máte správné pomůcky a tedy kvalitní základ pro to, abyste začli malovat a nic vám nechybělo? Pak je pro vás vhodný ebook „Průvodce výběrem pomůcek“.