Vítám vás po měsíční pauze u nového článku. Doufám, že jste stihli dočíst dřívější články, pokud jste byli „ve skluzu“, a můžeme spolu pustit do dalších. Dnes mám pro vás 5 věcí, které dokážou pokazit každý obraz. Povíme si, proč a také stručně to, jak je napravit.
Takže si připravte třeba kafíčko, pokud chcete, také papír na případné poznámky, nebo své obrázky pro kontrolu a můžeme se na těch 5 věcí, které pokazí každý obraz, rovnou vrhnout…
1. UHÝBAJÍCÍ LINIE
První, co si zmíníme, jsou uhýbající linie v obraze. Co tím myslím? Vysvětlím to třeba na horizontu. Pokud malujete např. oceán, je jasné, že si musíte pohlídat, aby byla linie rovná, ale také, aby nebyla „z kopce“. A to platí i pro drobnější linie, jako třeba budovy, ploty, schody, atd.
Opravdu si to pohlídejte, protože jinak vám to zkazí obraz. Pokud si řeknete „to je dobrý“, nebo „to se ztratí“, později už to nejspíš nebudete moci napravit. Takže buď si linie pečlivě hlídejte, nebo vše přemalovávejte hned, jakmile si toho všimnete, dokud to můžete ještě zachránit.
2. ABSENCE KONTRASTU
Další výraznou chybou v obrazech, zejména pokud nemalujete podle předlohy, může být absence kontrastu. Určitě si většina z vás představí především barevný kontrast, tedy kontrast osvětlené části krajiny a částí ve stínu. To samozřejmě ano, ale to není vše. Kontrastu potřebujete docílit také v případě struktury/textury a detailů jednotlivých částí obrazu.
Kontrast a práce s kontrastem je nedílnou součástí zachycování vzdušné (atmosférické) perspektivy, tedy vzdálenosti v obraze. V různých částech obrazu (pozadí, střední vzdálenost a popředí), pracuji s různým kontrastem (barev, množství detailů, a zachycení textury).
3. PŘEHNANÁ SYMETRIE A PODOBNOST
Možná jste si všimli, že v přírodě najdete celkem velkou rozmanitost. Zmíním třeba stromy. I stejné druhy stromu nejsou naprosto totožné. Některé jsou vyšší, jiné nižší, některé mají hustší listoví a větvičky, jiné zase řidší. Také samotný strom není naprosto symetrický, někde má suché větve, jinde zase živé a plné listí, v určité části je košatější, v jiné méně, atd.
Potřebujete tedy při malbě myslet také na to, že přehnaná symetrie a podobnost obrazu uškodí. A tako symetrie a podobnost se nemusí týkat jen jednotlivých částí krajiny. Přehnaná symetrie v kompozici obraz také může „zkazit“. Co mám na mysli symetrií v kompozici? Např. to, když malujete jeden strom, jako hlavní prvek obrazu a umístíte ho naprosto přesně do středu obrazu. Nebo malujete hory a levá část i pravá část pohoří je naprosto stejná, jen třeba zrcadlově otočená. Totožné to může být i v případě odrazů hor ve vodě. Ty také nejsou vždy naprosto totožné, jako skutečná hora. Zohledníme barvu vody, světelné podmínky, jak velkou část před horou zabírají např. lesy (tím se zkrátí odraz ve vodě), jestli je voda klidná, nebo je to tekoucí řeka, atd.
4. NERESPEKTOVÁNÍ ZDROJE SVĚTLA
Krásnou ukázkou toho, jak to vypadalo, když jsem nerespektovala zdroj světla je tento obrázek, a proto to vysvětlím rovnou na něm…
Takto, jak jsem obrázek namalovala, to vypadá, jako by bylo zdrojů světla více. První – zapadající slunce, druhý – před vodopádem. Úplně jsem ignorovala to, že bych měla některé části obrazu „usadit“ do stínu a do tmy. Celý obrázek je příliš světlý a detailní. Kdybych ho malovala dnes, myslela bych na to, že hory by měly být osvětleny více ve středu, než na okrajích, také vodopád by měl být osvětlený více nahoře, méně ve spodní části, na kterou už světlo ze zapadajícího slunce „nedosvítí“. Totéž platí pro keře a kameny v popředí.
Samozřejmě všechny tyto „problémy“ pramení z toho, že jsem při malbě nepoužila předlohu. Máte tedy na výběr, buď budete používat předlohu, a nemusíte zdroj světla sami hlídat, nebo budete malovat podle fantazie, ale musíte se zamyslet nad spoustou věcí a také si hlídat „zdroj světla“.
5. NEREÁLNÉ BARVY
Tento poslední bod vás asi příliš nepřekvapí. Nereálné barvy jsou totiž doslova do očí bijící. Je to nejspíš to první, čeho si člověk na obraze všimne. Aby byl obraz povedený, soustřeďte se také na správné namíchání odstínů. Myslete na to, co jsem zmiňovala už v dřívějších článcích:
ŘVAVÉ BARVY DO KRAJINOMALBY NEPATŘÍ!!!
Potřebujete tedy docílit tlumenějších odstínů. Jak na to? Potřebujete při míchání barev pracovat s komplementárními barvami. Ocitáme se tedy zase u teorie barev, která je pro míchání barev obrovsky důležitá.
Já jsem ve svých začátcích tuto oblast hodně podceňovala. Později jsem přišla na to, že je jednou z klíčových prvků malby, ale až příliš dlouho jsem ji odkládala na vedlejší kolej. Což byla velká chyba.
Tohle jsou ve stručnosti body a oblasti, které dokážou pokazit obraz. Byla bych schopná na všechna tato jednotlivá témata vysvětlovat hodiny a ukazovat, jak vše se vším souvisí, ale to bych vás úplně zahltila. Proto už je to pro dnes vše a já se na vás budu těšit zase příští neděli. Mějte se pěkně.
Pokud vám to dnes ještě nestačilo, koukněte se do seznamu článků a přečtěte si další, nebo se koukněte na videa, která tvořím zde.
Pokud cítíte, že se chcete do krajinomalby akrylem vrhnout po hlavě, začněte tím, že si ZDARMA stáhnete průvodce „OBJEVTE, KTERÁ MALÍŘSKÁ CESTA JE PRO VÁS“.
Pokud chcete získat všechny informace podstatné pro krajinomalbu akrylem, pak je pro vás kompletní placený balíček „Ovládněte krajinomalbu akrylem“, který zahrnuje práci s pomůckami, práci s předlohou, oblast míchání barev, podstatné informace ke krajinomalbě a tvorbě obrazů.
Jestli s malbou teprve začínáte a ještě nemáte vybrané správné pomůcky, hodí se vám „Průvodce výběrem pomůcek“. Díky němu získáte jistotu výběru, nebude vám nic chybět a můžete se s klidem poustit hlouběji do světa krajinomalby.
0 komentářů